Žalmy 81
1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
Exultae a Deus, nossa fortaleza: jubilae ao Deus de Jacob.
2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
Tomae o psalterio, e trazei o adufe, a harpa suave e o alaude.
3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
Tocae a trombeta na lua nova, no tempo apontado da nossa solemnidade.
4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
Porque isto era um estatuto para Israel, e uma ordenança do Deus de Jacob.
5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
Ordenou-o em José por testemunho, quando saira pela terra do Egypto, onde ouvi uma lingua que não entendia.
6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
Tirei de seus hombros a carga; as suas mãos foram livres das marmitas.
7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
Clamaste na angustia, e te livrei; respondi-te no logar occulto dos trovões; provei-te nas aguas de Meribah (Selah)
8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
Ouve-me, povo meu, e eu te attestarei: ah, Israel, se me ouvisses!
9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
Não haverá entre ti Deus alheio nem te prostrarás ante um Deus estranho.
10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
Eu sou o Senhor teu Deus, que te tirei da terra do Egypto: abre bem a tua bocca, e t'a encherei.
11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
Mas o meu povo não quiz ouvir a minha voz, e Israel não me quiz.
12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
Pelo que eu os entreguei aos desejos dos seus proprios corações, e andaram nos seus mesmos conselhos.
13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
Oh! se o meu povo me tivesse ouvido! se Israel andasse nos meus caminhos!
14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
Em breve abateria os seus inimigos, e viraria a minha mão contra os seus adversarios.
15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
Os que aborrecem ao Senhor ter-se-lhe-hiam sujeitado, e o seu tempo seria eterno.
16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
E o sustentaria com o trigo mais fino, e te fartaria com o mel saido da pedra.
