Žalmy 81
1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
Asafa dziesma, dziedātāju vadonim uz Ģittit. Dziediet priecīgi Dievam, mūsu stiprumam, gavilējiet Jēkaba Dievam.
2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
Uzdziedat dziesmas un dodiet šurp bungas, mīlīgas kokles ar stabulēm.
3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
Pūtiet trumetes jaunā mēnesī, pilnā mēnesī, mūsu svētku laikā.
4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
Jo tas ir likums iekš Israēla, tiesa no Jēkaba Dieva.
5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
To Viņš licis par liecību iekš Jāzepa, kad izgāja pār Ēģiptes zemi, kad es dzirdēju valodu, ko nesapratu.
6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
“Viņa kamiešiem Es esmu atņēmis nastu, un viņa rokas atsvabinājis no nestavas.
7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
Kad tu Mani piesauci bēdās, tad Es tevi izglābu; Es tevi paklausīju, paslēpies pērkona padebešos, Es tevi pārmanīju pie bāršanās ūdens.
8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
Klausāties, Mani ļaudis, Es jums došu liecību; Israēl, kaut tu Mani klausītu!
9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
Lai tavā starpā nav cita Dieva, un tev nebūs pielūgt svešu Dievu.
10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
Es esmu Tas Kungs, tavs Dievs, kas tevi izvedis no Ēģiptes zemes; atplet savu muti, lai Es to pildu.
11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
Bet Mani ļaudis neklausa Manu balsi un Israēlim Manis negribās.
12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
Tad Es tos arī esmu pametis viņu cietam sirds prātam, ka tie staigā pēc saviem padomiem.
13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
Kaut Mani ļaudis Man klausītu, un Israēls staigātu uz Maniem ceļiem!
14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
Es pazemotu viņu ienaidniekus drīz un grieztu Savu roku pret viņu spaidītājiem.
15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
Kas To Kungu ienīst, tiem bija Viņam padoties, tad tie mūžīgi pastāvētu.
16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
Un Viņš tos barotu ar briedušiem kviešiem, un ar medu no akmens kalna Es tevi pieēdinātu.”
