Žalmy 81

1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.

In finem, pro torcularibus. Psalmus ipsi Asaph. Exsultate Deo adjutori nostro; jubilate Deo Jacob.

2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.

Sumite psalmum, et date tympanum; psalterium jucundum cum cithara.

3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.

Buccinate in neomenia tuba, in insigni die solemnitatis vestræ:

4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.

quia præceptum in Israël est, et judicium Deo Jacob.

5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.

Testimonium in Joseph posuit illud, cum exiret de terra Ægypti; linguam quam non noverat, audivit.

6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.

Divertit ab oneribus dorsum ejus; manus ejus in cophino servierunt.

7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)

In tribulatione invocasti me, et liberavi te. Exaudivi te in abscondito tempestatis; probavi te apud aquam contradictionis.

8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,

Audi, populus meus, et contestabor te. Israël, si audieris me,

9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.

non erit in te deus recens, neque adorabis deum alienum.

10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.

Ego enim sum Dominus Deus tuus, qui eduxi te de terra Ægypti. Dilata os tuum, et implebo illud.

11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,

Et non audivit populus meus vocem meam, et Israël non intendit mihi.

12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.

Et dimisi eos secundum desideria cordis eorum; ibunt in adinventionibus suis.

13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,

Si populus meus audisset me, Israël si in viis meis ambulasset,

14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.

pro nihilo forsitan inimicos eorum humiliassem, et super tribulantes eos misissem manum meam.

15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.

Inimici Domini mentiti sunt ei, et erit tempus eorum in sæcula.

16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.

Et cibavit eos ex adipe frumenti, et de petra melle saturavit eos.