Žalmy 81

1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.

Chantez avec allégresse à Dieu, notre force; jetez des cris de réjouissance au Dieu de Jacob!

2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.

Entonnez le chant; faites résonner le tambourin, la harpe agréable avec la lyre.

3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.

Sonnez de la trompette à la nouvelle lune, à la pleine lune, au jour de notre fête.

4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.

Car c'est une loi pour Israël, une ordonnance du Dieu de Jacob.

5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.

Il en fit un statut pour Joseph, quand il sortit contre le pays d'Égypte; là j'entendis un langage que je ne connaissais pas.

6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.

J'ai déchargé, dit-il, son épaule du fardeau; ses mains ont lâché la corbeille.

7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)

Tu as crié dans la détresse, et je t'ai délivré; je t'ai répondu, caché dans le tonnerre; je t'ai éprouvé aux eaux de Mériba. (Sélah)

8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,

Écoute, mon peuple, et je t'exhorterai; Israël, si tu m'écoutais!

9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.

Qu'il n'y ait point chez toi de dieu étranger; ne te prosterne pas devant les dieux des nations!

10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.

Je suis l'Éternel, ton Dieu, qui t'ai fait remonter du pays d'Égypte. Ouvre ta bouche, et je la remplirai.

11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,

Mais mon peuple n'a pas écouté ma voix; Israël n'a pas voulu m'obéir.

12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.

Et je les ai abandonnés à la dureté de leur cœur, pour marcher selon leurs conseils.

13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,

Oh! si mon peuple voulait m'écouter, qu'Israël marchât dans mes voies!

14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.

J'eusse en un instant fait ployer leurs ennemis, j'aurais tourné ma main contre leurs adversaires.

15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.

Ceux qui haïssent l'Éternel eussent flatté Israël, et son temps heureux eût toujours duré.

16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.

Dieu les eût nourris de la mœlle du froment. Je t'eusse rassasié du miel du rocher.