Žalmy 81
1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
Au chef de musique. Sur Guitthith. D’Asaph. Chantez joyeusement à Dieu, notre force; poussez des cris de joie vers le Dieu de Jacob.
2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
Entonnez le cantique, et faites résonner le tambourin, la harpe agréable, avec le luth.
3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
Sonnez de la trompette à la nouvelle lune, au temps fixé, au jour de notre fête;
4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
Car c’est un statut pour Israël, une ordonnance du Dieu de Jacob:
5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
Il l’établit comme un témoignage en Joseph, lorsqu’il sortit à travers le pays d’Égypte, où j’entendis une langue que je ne connaissais pas.
6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
J’ai retiré son épaule de dessous le fardeau, ses mains ont été déchargées des corbeilles.
7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
Dans la détresse tu as crié, et je t’ai délivré; je t’ai répondu du lieu secret du tonnerre; je t’ai éprouvé auprès des eaux de Meriba. (Sélah)
8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
Écoute, mon peuple, et je témoignerai au milieu de toi; Israël, oh! si tu voulais m’écouter!
9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
Il n’y aura point au milieu de toi de dieu étranger, et tu ne te prosterneras pas devant un dieu de l’étranger.
10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
Moi, je suis l’Éternel, ton Dieu, qui t’ai fait monter du pays d’Égypte; ouvre ta bouche toute grande, et je la remplirai.
11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
Mais mon peuple n’a pas écouté ma voix, et Israël n’a pas voulu de moi.
12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
Alors je les ai abandonnés à l’obstination de leur cœur: ils ont marché selon leurs conseils.
13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
Oh! si mon peuple m’avait écouté! si Israël avait marché dans mes voies!
14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
J’aurais bientôt subjugué leurs ennemis, et tourné ma main contre leurs adversaires.
15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
Ceux qui haïssent l’Éternel se seraient soumis à lui; et leur temps, à eux, aurait été à toujours;
16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
Et il les aurait nourris de la moelle du froment, et je t’aurais rassasié du miel du rocher.
