< Žalmy 81 >
1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
For the Chief Musician; set to the Gittith. A Psalm of Asaph. Sing aloud unto God our strength: make a joyful noise unto the God of Jacob.
2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
Take up the psalm, and bring hither the timbrel, the pleasant harp with the psaltery.
3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
Blow up the trumpet in the new moon, at the full moon, on our solemn feast day.
4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
For it is a statute for Israel, an ordinance of the God of Jacob.
5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
He appointed it in Joseph for testimony, when he went out over the land of Egypt: [where] I heard a language that I knew not.
6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
I removed his shoulder from the burden: his hands were freed from the basket.
7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
Thou calledst in trouble, and I answered thee in the secret place of thunder; I proved thee at the waters of Meribah. (Selah)
8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
Hear, O my people, and I will testify unto thee: O Israel, if thou wouldest hearken unto me!
9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
There shall no strange god be in thee; neither shalt thou worship any strange god.
10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
I am the LORD thy God, which brought thee up out of the land of Egypt: open thy mouth wide, and I will fill it.
11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
But my people hearkened not to my voice; and Israel would none of me.
12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
So I let them go after the stubbornness of their heart, that they might walk in their own counsels.
13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
Oh that my people would hearken unto me, that Israel would walk in my ways!
14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
I should soon subdue their enemies, and turn my hand against their adversaries.
15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
The haters of the LORD should submit themselves unto him: but their time should endure for ever.
16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
He should feed them also with the finest of the wheat: and with honey out of the rock should I satisfy thee.