Žalmy 81

1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.

TO THE OVERSEER. ON THE GITTITH. BY ASAPH. Cry aloud to God our strength, Shout to the God of Jacob.

2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.

Lift up a song, and give out a timbrel, A pleasant harp with stringed instrument.

3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.

Blow a horn in the month, In the new moon, at the day of our festival,

4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.

For it [is] a statute to Israel, An ordinance of the God of Jacob.

5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.

He has placed it—a testimony on Joseph, In his going forth over the land of Egypt. A lip, I have not known—I hear.

6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.

I turned aside his shoulder from the burden, His hands pass over from the basket.

7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)

In distress you have called and I deliver you, I answer you in the secret place of thunder, I try you by the waters of Meribah. (Selah)

8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,

Hear, O My people, and I testify to you, O Israel, if you listen to me:

9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.

There is not in you a strange god, And you do not bow yourself to a strange god.

10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.

I [am] your God YHWH, Who brings you up out of the land of Egypt. Enlarge your mouth, and I fill it.

11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,

But My people did not listen to My voice, And Israel has not consented to Me.

12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.

And I send them away in the enmity of their heart, They walk in their own counsels.

13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,

O that My people were listening to Me, Israel would walk in My ways.

14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.

As a little thing I cause their enemies to bow, And I turn back My hand against their adversaries,

15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.

Those hating YHWH should have feigned [obedience] to Him, And their time would last for all time.

16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.

He causes him to eat of the fat of wheat, And I satisfy you [with] honey from a rock!