Žalmy 81
1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
Sing aloud to God our strength: make a joyful noise to the God of Jacob.
2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
Take a psalm, and bring here the tambourine, the pleasant harp with the psaltery.
3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
Blow up the trumpet in the new moon, in the time appointed, on our solemn feast day.
4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
For this was a statute for Israel, and a law of the God of Jacob.
5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
This he ordained in Joseph for a testimony, when he went out through the land of Egypt: where I heard a language that I understood not.
6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
I removed his shoulder from the burden: his hands were delivered from the pots.
7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
You called in trouble, and I delivered you; I answered you in the secret place of thunder: I proved you at the waters of Meribah. (Selah)
8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
Hear, O my people, and I will testify to you: O Israel, if you will listen to me;
9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
There shall no strange god be in you; neither shall you worship any strange god.
10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
I am the LORD your God, which brought you out of the land of Egypt: open your mouth wide, and I will fill it.
11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
But my people would not listen to my voice; and Israel would none of me.
12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
So I gave them up to their own hearts’ lust: and they walked in their own counsels.
13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
Oh that my people had listened to me, and Israel had walked in my ways!
14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
I should soon have subdued their enemies, and turned my hand against their adversaries.
15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
The haters of the LORD should have submitted themselves to him: but their time should have endured for ever.
16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
He should have fed them also with the finest of the wheat: and with honey out of the rock should I have satisfied you.
