Žalmy 81
1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
To the chief Musician. Upon the Gittith. [A Psalm] of Asaph. Sing ye joyously unto God our strength, shout aloud unto the God of Jacob;
2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
Raise a song, and sound the tambour, the pleasant harp with the lute.
3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
Blow the trumpet at the new moon, at the set time, on our feast day:
4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
For this is a statute for Israel, an ordinance of the God of Jacob;
5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
He ordained it in Joseph [for] a testimony, when he went forth over the land of Egypt, [where] I heard a language that I knew not.
6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
I removed his shoulder from the burden; his hands were freed from the basket.
7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
Thou calledst in trouble, and I delivered thee; I answered thee in the secret place of thunder; I proved thee at the waters of Meribah. (Selah)
8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
Hear, my people, and I will testify unto thee; O Israel, if thou wouldest hearken unto me!
9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
There shall no strange god be in thee, neither shalt thou worship any foreign god.
10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
I am Jehovah thy God, that brought thee up out of the land of Egypt: open thy mouth wide, and I will fill it.
11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
But my people hearkened not to my voice, and Israel would none of me.
12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
So I gave them up unto their own hearts' stubbornness: they walked after their own counsels.
13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
Oh that my people had hearkened unto me, that Israel had walked in my ways!
14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
I would soon have subdued their enemies, and turned my hand against their adversaries.
15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
The haters of Jehovah would have come cringing unto him; but their time would have been for ever.
16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
And he would have fed them with the finest of wheat; yea, with honey out of the rock would I have satisfied thee.
