< Žalmy 80 >
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm svědectví, Azafovi. Ó pastýři Izraelský, pozoruj, kterýž vodíš Jozefa jako stádo, kterýž sedíš nad cherubíny, ó zastkvějž se.
Načelniku godbe na šestero strun: psalm pričanja Asafu. O pastir Izraelov, poslušaj, ki vodiš Jožefa kakor čedo, sedeč na Kerubih prisvéti!
2 Před Efraimem, Beniaminem a Manasse vzbuď moc svou, a přispěj k spasení našemu.
Pred Efrajmom, Benjaminom in Manasom zbudi moč svojo in pridi in prinesi nam polno blaginjo svojo.
3 Ó Bože, navrať nás, a dejž, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Bog, pomagaj nam zopet na noge; daj, da sveti obličje tvoje, in rešeni bomo.
4 Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?
Gospod, Bog vojnih krdél, doklej bodeš kadil proti molitvi svojega ljudstva?
5 Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou.
Paseš jih sè solznim kruhom, in piti jim daješ sólz obilo mero.
6 Postavils nás k sváru sousedům našim, a nepřátelé naši aby sobě posměch z nás činili.
Prepuščaš nas v prepir sosedom našim, in sovražniki naši zasmehujejo nas.
7 Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
O Bog vojnih krdel, pomagaj nam zopet na noge, in daj, da sveti obličje tvoje, rešeni bomo.
8 Ty jsi kmen vinný z Egypta přenesl, vyhnal jsi pohany, a vsadils jej.
Trto si bil prestavil iz Egipta, pregnal si bil ljudstva, da bi jo zasadil.
9 Uprázdnil jsi mu, a učinils, aby se vkořenil, i zemi naplnil.
Pospravil si bil pred njo, in storil si, da je poganjala korenine svoje, in napolnila je bila deželo.
10 Přikryty jsou hory stínem jeho, a réví jeho jako nejvyšší cedrové.
Gore so se pokrivale sè senco njeno, in mladik njenih cedre največje.
11 Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.
Stezala je veje svoje noter do morja, in do reke mladike svoje.
12 I pročež jsi rozbořil hradbu vinice, tak aby každý, kdož by tudy šel, trhati z ní mohl?
Zakaj si podrl ograje njene, tako da jo obirajo vsi popotniki?
13 Vepř divoký zryl ji, a zvěř polní spásla ji.
Izpodriva jo gozdna svinja, in žival poljska jo objeda.
14 Ó Bože zástupů, obrať se již, popatř s nebe, viz a navštěv kmen vinný tento,
O Bog vojnih krdél, povrni se skoraj, ozri se z nebes ter glej, in obišči to trto,
15 Vinici tu, kterouž štípila pravice tvá, a mladistvé réví, kteréž jsi zmocnil sobě.
In mladiko, katero je bila vsadila desnica tvoja, in to zavoljo sina, katerega si potrdil sebi.
16 Popálenať jest ohněm a poroubána, od žehrání oblíčeje tvého hyne.
Posmojena je z ognjem, odrezana; od hudovanja obličja tvojega ginejo.
17 Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě,
Roka tvoja bodi nad možem desnice tvoje, sinom človeškim, katerega si potrdil sebi.
18 A neodstoupímeť od tebe; zachovej nás při životu, ať jméno tvé vzýváme.
In umaknili se ne bodemo od tebe; v življenji nas ohrani, da kličemo ime tvoje.
19 Hospodine Bože zástupů, navratiž nás zase, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Gospod Bog vojnih krdél, pomagaj nam na noge; daj, da sveti obličje tvoje, in rešeni bomo.