< Žalmy 80 >
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm svědectví, Azafovi. Ó pastýři Izraelský, pozoruj, kterýž vodíš Jozefa jako stádo, kterýž sedíš nad cherubíny, ó zastkvějž se.
Psalmus, in finem, pro iis, qui commutabuntur, testimonium Asaph. Qui regis Israel, intende: qui deducis velut ovem Ioseph. Qui sedes super cherubim, manifestare
2 Před Efraimem, Beniaminem a Manasse vzbuď moc svou, a přispěj k spasení našemu.
coram Ephraim, Beniamin, et Manasse. Excita potentiam tuam, et veni, ut salvos facias nos.
3 Ó Bože, navrať nás, a dejž, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Deus converte nos: et ostende faciem tuam, et salvi erimus.
4 Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?
Domine Deus virtutum, quousque irasceris super orationem servi tui?
5 Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou.
Cibabis nos pane lacrymarum: et potum dabis nobis in lacrymis in mensura?
6 Postavils nás k sváru sousedům našim, a nepřátelé naši aby sobě posměch z nás činili.
Posuisti nos in contradictionem vicinis nostris: et inimici nostri subsannaverunt nos.
7 Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Deus virtutum converte nos: et ostende faciem tuam: et salvi erimus.
8 Ty jsi kmen vinný z Egypta přenesl, vyhnal jsi pohany, a vsadils jej.
Vineam de Aegypto transtulisti: eiecisti Gentes, et plantasti eam.
9 Uprázdnil jsi mu, a učinils, aby se vkořenil, i zemi naplnil.
Dux itineris fuisti in conspectu eius: plantasti radices eius, et implevit terram.
10 Přikryty jsou hory stínem jeho, a réví jeho jako nejvyšší cedrové.
Operuit montes umbra eius: et arbusta eius cedros Dei.
11 Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.
Extendit palmites suos usque ad mare: et usque ad flumen propagines eius.
12 I pročež jsi rozbořil hradbu vinice, tak aby každý, kdož by tudy šel, trhati z ní mohl?
Ut quid destruxisti maceriam eius: et vindemiant eam omnes, qui praetergrediuntur viam?
13 Vepř divoký zryl ji, a zvěř polní spásla ji.
Exterminavit eam aper de silva: et singularis ferus depastus est eam.
14 Ó Bože zástupů, obrať se již, popatř s nebe, viz a navštěv kmen vinný tento,
Deus virtutum convertere: respice de caelo, et vide, et visita vineam istam.
15 Vinici tu, kterouž štípila pravice tvá, a mladistvé réví, kteréž jsi zmocnil sobě.
Et perfice eam, quam plantavit dextera tua: et super filium hominis, quem confirmasti tibi.
16 Popálenať jest ohněm a poroubána, od žehrání oblíčeje tvého hyne.
Incensa igni, et suffossa ab increpatione vultus tui peribunt.
17 Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě,
Fiat manus tua super virum dexterae tuae: et super filium hominis, quem confirmasti tibi.
18 A neodstoupímeť od tebe; zachovej nás při životu, ať jméno tvé vzýváme.
Et non discedimus a te, vivificabis nos: et nomen tuum invocabimus.
19 Hospodine Bože zástupů, navratiž nás zase, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Domine Deus virtutum converte nos: et ostende faciem tuam, et salvi erimus.