Žalmy 80
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm svědectví, Azafovi. Ó pastýři Izraelský, pozoruj, kterýž vodíš Jozefa jako stádo, kterýž sedíš nad cherubíny, ó zastkvějž se.
Sipisipi afu kevuma kegavama nehazaza hunkama Israeli vahe'ma kegavama nehana kva ne'moka, kagesa antenka antahio. Sipisipi afu'ma kegavama huno viazama hunka Josefe agehe'mofoma, avrenka nevamoka antahio. Kagra serafimiema nehaza ankerontremofo amu'nompima manisga hunkama nemanina Anumzamoka masazanka'a remsa hunerantenka eme taza huo.
2 Před Efraimem, Beniaminem a Manasse vzbuď moc svou, a přispěj k spasení našemu.
Efraemi naga'ma, Benzameni naga'ma, Manase nagate'enena Hankaveka'a eri ama' hunka tagu'vazio.
3 Ó Bože, navrať nás, a dejž, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Etenka tazeri knare nehunka, kavugosafinti masanu remsa hunerantenka taguravazio.
4 Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?
Ra Anumzana Monafi sondia vahetmimofo Anumzamoka, zazate kagri vahe'mota nunamuma huta neonkenka karimpa ahenerantane.
5 Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou.
Tasunkuzana bretima hiaza hunka neraminka, tima hiaza hunka tavunura rama'a taminketa ne'none.
6 Postavils nás k sváru sousedům našim, a nepřátelé naši aby sobě posměch z nás činili.
Tava'ontire'ma nemaniza vahetmina zamatranke'za, tagri mopareku hu'za hara hunerante'za, ki'za zokago kea hunerantaze.
7 Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Monafinka sondia vahe'mofo Anumzamoka ete tazeri knare nehunka, atregeno kavugosafinti masa zamo'a remsa hunerantesigenka taguravazio.
8 Ty jsi kmen vinný z Egypta přenesl, vyhnal jsi pohany, a vsadils jej.
Kagra Isipitira waini avina rukafrinka erinka, ama mopafima megi'a vahetmima mani'nazana eme zamahenati netrenka, tagrira ama ana mopafi avimzama seaza hunka eme hankre'nane.
9 Uprázdnil jsi mu, a učinils, aby se vkořenil, i zemi naplnil.
Kagra ama mopa emeri ama' hurantanketa, tagra ama ana mopafi arafu'na reta mani avite'none.
10 Přikryty jsou hory stínem jeho, a réví jeho jako nejvyšší cedrové.
Ana waini zafamofo turuna'mo agonaramina turuna hunentegeno, azankuna'amo'za hankave sida zafa refite'ne.
11 Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.
Hagi azankunamo'a hageno zage fre kaziga Mediterenia hagerintega vigeno, agatamo'a hageno zage hanati kaziga Yufretisi tinte uhanati'ne.
12 I pročež jsi rozbořil hradbu vinice, tak aby každý, kdož by tudy šel, trhati z ní mohl?
Hianagi nahigenka hoza kegina ahe fragu vazitranke'za karankama vanoma nehaza vahe'mo'za ufre'za krepi raga musufa neragize?
13 Vepř divoký zryl ji, a zvěř polní spásla ji.
Zafa tanopafinti zamagonknazama ohari afi afu'mo'za ana wainia zamaganuti repripro nehazageno, afi zagagafamo'za ana zafa raga nenaze.
14 Ó Bože zástupů, obrať se již, popatř s nebe, viz a navštěv kmen vinný tento,
Monafinka sondia vahe'mofo Anumzamoka muse hugantonanki etenka eno. Waini hozaka'afima nehia zana Monafinkatira kefenkma atrenka negenka, ama ana waini zafaka'a kegava huo.
15 Vinici tu, kterouž štípila pravice tvá, a mladistvé réví, kteréž jsi zmocnil sobě.
Ana wainia Kagraka'a kazampinti kri'nane. Ana ne'mofavrea Kagraka'a azeri nena hu'nane.
16 Popálenať jest ohněm a poroubána, od žehrání oblíčeje tvého hyne.
Ana waini hozaka'a teve negre'za, rukafri kafro hutre'naze. Karimpa ahenka kavugosa hunezmantenka zamahe fanene huo.
17 Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě,
Hanki kazana rusutenka kaza tamaga kazigama mani'nea ne' hankavea neminka, Nagri vahe manigahaze hunkama tazeri nenama hu'nana vahe mani'nonanki tazeri hankavetio.
18 A neodstoupímeť od tebe; zachovej nás při životu, ať jméno tvé vzýváme.
E'ina hugeta tamefira huonkamimneno. Ete tazeri kasefa hugeta, Kagritega nunamuna nehuta, kagia ahentesga hamneno!
19 Hospodine Bože zástupů, navratiž nás zase, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Monafinka sondia vahe'mofo Anumzamoka ete tazeri knare nehunka, atregeno kavugosafinti masazamo'a remsa huranteno taguravazino.
