Žalmy 80
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm svědectví, Azafovi. Ó pastýři Izraelský, pozoruj, kterýž vodíš Jozefa jako stádo, kterýž sedíš nad cherubíny, ó zastkvějž se.
Til Sangmesteren; til „Lillierne‟; et Vidnesbyrd; af Asaf, en Psalme.
2 Před Efraimem, Beniaminem a Manasse vzbuď moc svou, a přispěj k spasení našemu.
Du Israels Hyrde! vend dine Øren hid, du, der leder Josef som en Hjord, du, som sidder over Keruber, aabenbar dig herligt!
3 Ó Bože, navrať nás, a dejž, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Rejs din Magt for Efraim og Benjamin og Manasse og kom os til Frelse!
4 Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?
Gud! hjælp os op igen og lad dit Ansigt lyse, saa blive vi frelste!
5 Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou.
Herre, Gud Zebaoth! hvor længe har du ladet Vreden ryge uagtet dit Folks Bøn?
6 Postavils nás k sváru sousedům našim, a nepřátelé naši aby sobě posměch z nás činili.
Du har bespist dem med Taarebrød og givet dem Taarer at drikke i fulde Maal.
7 Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Du sætter os til en Trætte for vore Naboer, og vore Fjender spotte os.
8 Ty jsi kmen vinný z Egypta přenesl, vyhnal jsi pohany, a vsadils jej.
Gud Zebaoth! hjælp os op igen og lad dit Ansigt lyse, saa blive vi frelste.
9 Uprázdnil jsi mu, a učinils, aby se vkořenil, i zemi naplnil.
Du førte en Vinstok fra Ægypten, du uddrev Hedningerne og plantede den.
10 Přikryty jsou hory stínem jeho, a réví jeho jako nejvyšší cedrové.
Du ryddede for den, og den lod sine Rødder rodfæstes og opfyldte Landet.
11 Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.
Bjerge bleve skjulte med dens Skygge, og dens Grene vare som Guds Cedre.
12 I pročež jsi rozbořil hradbu vinice, tak aby každý, kdož by tudy šel, trhati z ní mohl?
Den udbreder sine Grene til Havet og sine unge Kviste til Floden.
13 Vepř divoký zryl ji, a zvěř polní spásla ji.
Hvorfor har du nedrevet Gærdet om den, saa at alle de, som gaa forbi ad Vejen, plukke i den?
14 Ó Bože zástupů, obrať se již, popatř s nebe, viz a navštěv kmen vinný tento,
Svinet fra Skoven roder om den, og vilde Dyr paa Marken afæde den.
15 Vinici tu, kterouž štípila pravice tvá, a mladistvé réví, kteréž jsi zmocnil sobě.
Gud Zebaoth! vend dog om; sku ned af Himmelen og se til og besøg denne Vinstok
16 Popálenať jest ohněm a poroubána, od žehrání oblíčeje tvého hyne.
og den Pode, som din højre Haand plantede, og den Søn, som du gjorde stærk for dig.
17 Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě,
Den er brændt med Ild, den er omhugget; de omkomme for dit Ansigts Trusel.
18 A neodstoupímeť od tebe; zachovej nás při životu, ať jméno tvé vzýváme.
Lad din Haand være over, din højre Haands Mand, over den Menneskens Søn, som du gjorde stærk for dig.
19 Hospodine Bože zástupů, navratiž nás zase, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Saa ville vi ikke vige fra dig; lad du os leve, og vi ville paakalde dit Navn. Herre, Gud Zebaoth; hjælp os op igen, lad dit Ansigt lyse, saa blive vi frelste.
