Žalmy 78
1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
Yon Sòm a Asaph Koute, O pèp mwen an a lenstriksyon mwen. Panche zòrèy Ou vè pawòl a bouch mwen.
2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
Mwen va ouvri bouch mwen avèk yon parabòl. Mwen va pale pawòl fonse a tan ansyen yo,
3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
ke nou te tande, konnen e ke papa zansèt nou yo te fè nou konprann.
4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
Nou p ap kache yo a pitit nou yo, men nou va pale a jenerasyon k ap vini yo, tout lwanj SENYÈ a, fòs Li ak gran mèvèy ke Li te konn fè yo.
5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
Paske Li te etabli yon temwayaj nan Jacob e te chwazi yon lwa an Israël, sou (sila) Li te kòmande papa zansèt nou yo pou yo ta enstwi yo a pitit pa yo.
6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
Ke jenerasyon k ap vini an ta kab konnen. Menm pou (sila) ki poko fèt yo, pou yo ta kab leve e pale yo a pitit yo,
7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
pou yo kab mete konfyans yo nan Bondye e pa bliye zèv Bondye yo, men kenbe kòmandman Li yo.
8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
Pou yo pa fè tankou papa zansèt yo, yon jenerasyon tèt di e rebèl, yon jenerasyon ki pa t gen kè fidèl, ki pa t gen lespri fidèl a Bondye.
9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
Fis a Éphraïm yo ki kon tire flèch, te pote banza yo. Sepandan, nan jou batay la, yo te fè bak.
10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
Yo pa t kenbe akò yo ak Bondye e te refize mache nan lalwa Li.
11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
Yo te bliye zèv Li yo avèk mirak ke Li te montre yo.
12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
Li te fòje mirak yo devan zansèt yo, nan peyi Égypte la ak nan chan Tsoan an.
13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
Li te divize lanmè a e te fè yo pase ladann. Li te fè dlo yo kanpe wo tankou yon gwo pil.
14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
Apre, Li te dirije yo avèk nwaj nan lajounen e nan tout nwit lan avèk limyè dife.
15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
Li te fann wòch yo nan dezè a e te bay yo anpil dlo pou bwè tankou nan fon yo.
16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
Li te fè parèt sous ki te pete sòti nan wòch la, e te fè dlo desann tankou larivyè.
17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
Sepandan, yo te kontinye peche kont Li, e fè rebèl kont Pi Wo a nan dezè a.
18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
Konsa, nan kè yo, yo te pase Bondye a leprèv lè yo te mande manje selon dezi yo.
19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
Wi, yo te pale kont Bondye. Yo te di: “Èske Bondye kapab prepare yon tab nan dezè a?
20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
Gade byen, Li te frape wòch la pou dlo kouri sòti e gwo sous yo t ap debòde. Èske Li kapab bay pen tou? Èske Li kab founi vyann pou pèp Li a?”
21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
Pou sa, SENYÈ a te tande e te ranpli ak kòlè. Konsa, yon dife te limen kont Jacob, e chalè te monte tou kont Israël.
22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
Paske yo pa t kwè nan Bondye, e pa t mete konfyans yo nan delivrans Li.
23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
Men Li te kòmande nwaj anlè yo, e te louvri pòt syèl yo.
24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
Li te fè lamàn vin tonbe tankou lapli sou yo, pou yo manje e te bay yo manje soti nan syèl la.
25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
Lòm te manje manje a zanj yo. Li te voye manje ba yo an abondans.
26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
Li te fè van lès la vante nan syèl yo e avèk pwisans Li, Li te dirije van sid la.
27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
Li te fè tonbe vyann sou yo tankou lapli, tankou pousyè, menm zwazo ak zèl tankou sab lanmè.
28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
Alò, Li te kite yo tonbe nan mitan kan an, toupatou abitasyon yo.
29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
Konsa, yo te manje vant plen, e sa yo te mande, se sa Li te bay yo.
30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
Avan, yo te satisfè dezi yo, pandan manje a te toujou nan bouch yo,
31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
kòlè Bondye te leve kont yo e te touye kèk nan pi vayan pami yo. Li te frape desann mesye pi chwazi Israël yo.
32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
Malgre tout sa, yo te peche toujou, e pa t kwè nan zèv mèvèy Li yo.
33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
Akoz sa, Li te fè jou yo fini mal, e ane yo nan laperèz sibit.
34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
Lè Li te touye yo, nan lè sa a, yo te chache Li. Yo te retounen chache Li ak dilijans.
35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
Konsa, yo te sonje ke Bondye te wòch yo, e Pi Wo a, redanmtè yo.
36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
Men yo te twonpe Li ak bouch yo. Yo te manti a Li ak lang yo.
37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
Paske kè yo pa t fèm vè Li menm, ni yo pa t fidèl selon akò Li.
38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
Men Li menm, akoz mizerikòd Li, te padone inikite yo, e pa t detwi yo. Wi, souvan Li te ralanti kòlè Li e pa t kite tout kòlè li vin leve.
39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
Konsa, Li te sonje ke se sèl chè yo te ye, yon van pase ki pa retounen ankò.
40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
Konbyen fwa yo te fè rebèl kont Li nan dezè a, e te fè L soufri lapèn la nan savann an!
41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
Anpil fwa, yo te pase Bondye a leprèv, epi te fè (Sila) Ki Sen A Israël la soufri doulè.
42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
Yo pa t sonje pwisans Li, ni jou ke Li te delivre yo nan men advèsè yo,
43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
lè Li te akonpli mirak Li yo an Égypte ak mèvèy Li yo nan chan Tsoan an.
44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
Li te chanje rivyè yo an san. Konsa, nan sous yo, yo pa t kab bwè.
45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
Li te voye pami yo mouch an gran kantite ki te devore yo, avèk krapo ki te detwi yo.
46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
Li te bay chan rekòlt a chwalbwa a, ak pwodwi travay yo a krikèt la.
47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
Li te detwi chan fwi yo ak lagrèl e bwa sikomò yo ak fredi.
48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
Li te bay bèt yo tou a lagrèl e twoupo yo a loray.
49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
Li te voye sou yo chalè kòlè Li, gwo kòlè avèk endiyasyon ak twoub, ak yon bann zanj ki pou detwi yo.
50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
Li te fè yon chemen pou lakòlè Li. Li pa t epagne nanm yo de lanmò, men te bay lavi yo a gwo fleyo.
51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
Li te frape di tout premye ne an Égypte yo, premye sòti a fòs kouraj yo nan tant a Cham yo.
52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
Men Li te mennen fè sòti pwòp pèp li a tankou mouton. Li te dirije yo nan dezè a tankou yon twoupo.
53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
Li te dirije yo avèk swen pou yo pa pè, men lanmè te vale lènmi yo.
54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
Konsa, Li te mennen yo nan peyi sen Li an, vè peyi ti kolin ke men dwat Li te vin posede a.
55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
Anplis, li te chase nasyon yo devan yo, te pataje pou yo yon eritaj selon mezi li, e te fè tribi Israël yo abite nan tant yo.
56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
Sepandan, yo te tante e fè rebèl kont Bondye Pi Wo a, e pa t kenbe temwayaj Li yo,
57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
men te vire fè bak e te aji nan malveyans tankou papa zansèt yo. Yo te vire akote tankou yon banza ki tòde.
58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
Paske yo te pwovoke Li avèk wo plas yo, e te fè L jalou avèk imaj taye yo.
59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
Lè Bondye te tande, Li te vin ranpli avèk kòlè, e te vin deteste Israël anpil.
60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
Jiskaske Li te abandone abitasyon Silo, tant ke li te konn monte pami lòm nan,
61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
e te bay yo menm ki te fòs Li, an kaptivite, glwa Li nan men advèsè a.
62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
Anplis, Li te livre pèp Li a de nepe e te vin ranpli avèk kòlè kont eritaj Li a.
63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
Dife te devore jennonm Li yo e vyèj Li yo pa t gen chan maryaj.
64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
Prèt Li yo te tonbe pa nepe e Vèv Li yo pa t kab kriye.
65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
Konsa, SENYÈ a te leve tankou se nan dòmi Li te ye, tankou yon gèrye ki rele fò akoz diven.
66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
Li te pouse advèsè Li yo fè bak. Li te mete sou yo yon repwòch ki pa t ap fini menm.
67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
Anplis, Li te rejte tant Jospeh la, ni pa t chwazi tribi Éphraïm nan.
68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
Men Li te chwazi tribi Juda a, Mòn Sion ke Li te renmen anpil la.
69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
Li te bati sanktiyè Li tankou wotè mòn yo, tankou latè ke Li te etabli jis pou tout tan an.
70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
Anplis, Li te chwazi David, sèvitè Li a. Li te pran l sòti nan Pak mouton yo,
71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
sòti nan okipe mouton k ap fè pitit, avèk ti mouton nouris, Li te mennen li, pou vin bèje Jacob, pèp Li a, avèk Israël, eritaj Li a.
72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
Konsa, Li te fè bèje yo selon entegrite kè l, e te gide yo avèk men abil li.
