Žalmy 78
1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
Nimm zu Ohren, mein Volk, mein Gesetz, zu meines Mundes Reden neigt euer Ohr!
2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
Ich will in Sprüchen meinen Mund auftun, ich lasse aus der Vorzeit Rätsel hervorquellen.
3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
Was wir gehört und erkannt, und unsere Väter uns erzählt,
4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
Nicht wollen wir es verhehlen ihren Söhnen, wollen dem späteren Geschlecht Jehovahs Lob erzählen, und Seine Stärke und Seine Wunder, die Er getan hat.
5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
Und Er richtete ein Zeugnis auf in Jakob und setzte ein Gesetz in Israel ein, das unseren Vätern Er gebot, sie ihren Söhnen zu wissen zu tun.
6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
Auf daß es erkennete das spätere Geschlecht, die Söhne, die geboren werden, daß sie aufstünden und es ihren Söhnen erzähleten.
7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
Und daß sie auf Gott ihr Zutrauen setzeten, und nicht der Taten Gottes vergäßen, und Seine Gebote bewahrten.
8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
Und nicht wie ihre Väter würden ein aufrührerisches und widerspenstiges Geschlecht, dessen Herz nicht fest war, und dessen Geist nicht treu war mit Gott.
9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
Die Söhne Ephraims waren bewaffnete Bogenschützen, die am Tage des Kampfes sich umkehrten.
10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
Sie hielten den Bund Gottes nicht, und weigerten sich, in Seinem Gesetz zu wandeln.
11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
Und sie vergaßen Seiner Taten und Seiner Wunder, die Er sie sehen ließ.
12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
Vor ihren Vätern tat Er Wunder im Lande Ägypten, in Zoans Gefilde.
13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
Er spaltete das Meer und führte sie hindurch, und stellte die Wasser wie einen Haufen auf.
14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
Und Er führte sie am Tag in einer Wolke, und die ganze Nacht im Lichte des Feuers.
15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
Er spaltete in der Wüste Felsen, und tränkte sie viel wie aus Abgründen.
16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
Und Bächlein ließ Er aus der Felsklippe ausgehen, und Wasser wie Flüsse herabflie-ßen.
17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
Und noch fuhren sie fort zu sündigen gegen Ihn, sich in der Dürre dem Höchsten zu widersetzen.
18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
Und sie versuchten Gott in ihrem Herzen, und fragten um Speise für ihre Seele.
19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
Und sie redeten wider Gott, sie sagten: Kann Gott in der Wüste einen Tisch zurichten?
20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
Siehe, Er schlug den Felsen und Wasser floß und Bäche fluteten; wird Er auch Brot geben können? wird Er Fleisch bereiten Seinem Volk?
21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
Darum hörte Jehovah, und Er wütete, und Feuer loderte auf gegen Jakob, und Zorn stieg auch auf wider Israel.
22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
Weil sie an Gott nicht glaubten und auf Sein Heil nicht vertrauten.
23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
Und Er gebot den Ätherkreisen oben und öffnete des Himmels Türen.
24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
Und Er ließ Manna auf sie regnen, zu essen, und gab ihnen Korn des Himmels.
25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
Brot der Gewaltigen aß der Mann, Zehrung sandte Er ihnen zur Sättigung.
26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
Und Er ließ herfahren am Himmel den Ostwind, und trieb in Seiner Stärke den Südwind her.
27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
Und ließ Fleisch regnen auf sie wie Staub, und wie Sand der Meere das geflügelte Gevögel.
28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
Und ließ sie fallen mitten in sein Lager, rings um seine Wohnungen.
29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
Und sie aßen und wurden sehr satt. Er brachte ihnen, wonach sie gelüsteten.
30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
Sie waren ihren Gelüsten nicht entfremdet, ihre Speise war noch in ihrem Munde,
31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
Da stieg auf wider sie der Zorn Gottes. Und Er würgte unter ihren Fetten, und streckte nieder Israels Jünglinge.
32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
Bei all dem sündigten sie noch und glaubten nicht an Seine Wunder.
33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
Und Er ließ ihre Tage sich verzehren in Nichtigkeit, und ihre Jahre in Bestürzung.
34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
Wenn Er sie würgte, fragen sie nach Ihm, und kehrten zurück und verlangten frühe nach Gott.
35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
Und sie gedachten, daß Gott ihr Fels und Gott, der Allerhöchste, ihr Erlöser sei.
36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
Und sie beredeten Ihn mit ihrem Munde und redeten Ihm Falsches mit ihrer Zunge.
37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
Ihr Herz aber war nicht fest bei Ihm und waren nicht treu in Seinem Bund.
38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
Er aber ist erbarmungsvoll, Er sühnte die Missetat und verdarb sie nicht, und kehrte vielmals zurück von Seinem Zorn und erweckte nicht all Seinen Grimm.
39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
Und Er gedachte, daß Fleisch sie sind, ein Hauch, der hingeht und nicht zurückkehrt.
40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
Wie oft waren sie widerspenstig wider Ihn in der Wüste, machten Ihm Schmerzen im Wüstenland.
41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
Und sie versuchten wieder Gott, und machten Kummer dem Heiligen Israels.
42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
Sie gedachten nicht Seiner Hand des Tages, da Er aus der Drangsal sie einlöste.
43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
Wie Er tat Seine Zeichen in Ägypten und Seine Wahrzeichen in Zoans Gefilde.
44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
Und Er verwandelte in Blut ihre Ströme und ihre Bächlein, daß sie nicht trinken konnten.
45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
Er sandte wider sie das Ungeziefer und es fraß sie, und den Frosch und er verdarb sie.
46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
Und Er gab dem Käfer ihr Gewächs und ihren Erwerb der Heuschrecke.
47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
Er zerschlug mit Hagel ihren Weinstock und mit Schloßen ihre Maulbeerfeigenbäume.
48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
Und ihr Getier gab Er dem Hagel preis und ihre Viehherden den Glühkohlen.
49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
Er sandte wider sie Seines Zornes Glut, Wut und Unwille und Drangsal, eine Entsendung böser Engel.
50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
Er ebnete Seinem Zorn den Steig, und hielt ihre Seele nicht zurück vom Tod, und gab der Pest ihr Leben preis.
51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
Und Er schlug alle Erstgeburt in Ägypten, die Erstlinge der Vollkraft in den Zelten Chams.
52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
Und wie Schafe ließ Er aufbrechen Sein Volk und geleitete es wie eine Herde in der Wüste.
53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
Und Er führte sie sicher, daß sie vor nichts schauderten; und ihre Feinde deckte das Meer.
54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
Und brachte sie zur Grenze Seines Heiligtums, zum Berge da, den Seine Rechte hat erworben.
55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
Und trieb die Völkerschaften aus vor ihnen, und ließ es ihnen zufallen, nach dem Stricke als Erbe, und ließ die Stämme Israels in ihren Zelten wohnen.
56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
Sie aber versuchten und erbitterten Gott, den Allerhöchsten, und hielten nicht Seine Zeugnisse.
57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
Und wichen zurück und wurden treulos wie ihre Väter, und kehrten sich ab wie ein trüglicher Bogen;
58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
Und reizten Ihn durch ihre Opferhöhen, und erregten Ihn zum Eifer mit ihren Schnitzbildern.
59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
Gott hörte es und wütete, und verschmähte Israel sehr;
60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
Er gab dahin die Wohnung Schilos, das Zelt, darin unter Menschen Er wohnte,
61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
Und gab Seine Stärke in Gefangenschaft, und Seinen Schmuck in des Drängers Hand;
62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
Er überantwortete Sein Volk dem Schwerte und wütete wider Sein Erbe.
63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
Es fraß das Feuer Seine Jünglinge, und Seine Jungfrauen wurden nicht gefreit.
64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
Es fielen Seine Priester durch das Schwert, und Seine Witwen weinten nicht.
65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
Aber der Herr erwachte, wie ein Schlafender, wie ein Held aufjauchzt vom Wein.
66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
Und schlug Seine Dränger von hinten, und ewige Schmach legte Er auf sie.
67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
Aber Er verschmähte Josephs Zelt, und wählte den Stamm Ephraim nicht.
68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
Und Er erwählte Jehudahs Stamm, den Berg Zion, den Er liebte.
69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
Und baute wie die Höhen Sein Heiligtum, wie die Erde, die auf ewig Er gegründet hat.
70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
Und erwählte David, Seinen Knecht, und nahm ihn von der Schafe Hürden.
71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
Hinter den Milchschafen weg brachte Er ihn, daß er weide Jakob, Sein Volk, und Israel, Sein Erbe.
72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
Und er weidete sie nach der Rechtschaffenheit seines Herzens, und führte sie nach der Einsicht seiner Hände.
