Žalmy 78
1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
Maschil of Asaph. Give ear, O my people, [to] my law: incline your ears to the words of my mouth.
2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
I will open my mouth in a parable: I will utter dark sayings of old:
3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
Which we have heard and known, and our fathers have told us.
4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
We will not hide [them] from their children, shewing to the generation to come the praises of the LORD, and his strength, and his wonderful works that he hath done.
5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
For he established a testimony in Jacob, and appointed a law in Israel, which he commanded our fathers, that they should make them known to their children:
6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
That the generation to come might know [them, even] the children [which] should be born; [who] should arise and declare [them] to their children:
7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
That they might set their hope in God, and not forget the works of God, but keep his commandments:
8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
And might not be as their fathers, a stubborn and rebellious generation; a generation [that] set not their heart aright, and whose spirit was not stedfast with God.
9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
The children of Ephraim, [being] armed, [and] carrying bows, turned back in the day of battle.
10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
They kept not the covenant of God, and refused to walk in his law;
11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
And forgat his works, and his wonders that he had shewed them.
12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
Marvellous things did he in the sight of their fathers, in the land of Egypt, [in] the field of Zoan.
13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
He divided the sea, and caused them to pass through; and he made the waters to stand as an heap.
14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
In the daytime also he led them with a cloud, and all the night with a light of fire.
15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
He clave the rocks in the wilderness, and gave [them] drink as [out of] the great depths.
16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
He brought streams also out of the rock, and caused waters to run down like rivers.
17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
And they sinned yet more against him by provoking the most High in the wilderness.
18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
And they tempted God in their heart by asking meat for their lust.
19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
Yea, they spake against God; they said, Can God furnish a table in the wilderness?
20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
Behold, he smote the rock, that the waters gushed out, and the streams overflowed; can he give bread also? can he provide flesh for his people?
21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
Therefore the LORD heard [this], and was wroth: so a fire was kindled against Jacob, and anger also came up against Israel;
22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
Because they believed not in God, and trusted not in his salvation:
23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
Though he had commanded the clouds from above, and opened the doors of heaven,
24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
And had rained down manna upon them to eat, and had given them of the corn of heaven.
25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
Man did eat angels’ food: he sent them meat to the full.
26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
He caused an east wind to blow in the heaven: and by his power he brought in the south wind.
27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
He rained flesh also upon them as dust, and feathered fowls like as the sand of the sea:
28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
And he let [it] fall in the midst of their camp, round about their habitations.
29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
So they did eat, and were well filled: for he gave them their own desire;
30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
They were not estranged from their lust. But while their meat [was] yet in their mouths,
31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
The wrath of God came upon them, and slew the fattest of them, and smote down the chosen [men] of Israel.
32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
For all this they sinned still, and believed not for his wondrous works.
33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
Therefore their days did he consume in vanity, and their years in trouble.
34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
When he slew them, then they sought him: and they returned and enquired early after God.
35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
And they remembered that God [was] their rock, and the high God their redeemer.
36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
Nevertheless they did flatter him with their mouth, and they lied unto him with their tongues.
37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
For their heart was not right with him, neither were they stedfast in his covenant.
38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
But he, [being] full of compassion, forgave [their] iniquity, and destroyed [them] not: yea, many a time turned he his anger away, and did not stir up all his wrath.
39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
For he remembered that they [were but] flesh; a wind that passeth away, and cometh not again.
40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
How oft did they provoke him in the wilderness, [and] grieve him in the desert!
41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
Yea, they turned back and tempted God, and limited the Holy One of Israel.
42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
They remembered not his hand, [nor] the day when he delivered them from the enemy.
43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
How he had wrought his signs in Egypt, and his wonders in the field of Zoan:
44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
And had turned their rivers into blood; and their floods, that they could not drink.
45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
He sent divers sorts of flies among them, which devoured them; and frogs, which destroyed them.
46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
He gave also their increase unto the caterpiller, and their labour unto the locust.
47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
He destroyed their vines with hail, and their sycomore trees with frost.
48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
He gave up their cattle also to the hail, and their flocks to hot thunderbolts.
49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
He cast upon them the fierceness of his anger, wrath, and indignation, and trouble, by sending evil angels [among them].
50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
He made a way to his anger; he spared not their soul from death, but gave their life over to the pestilence;
51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
And smote all the firstborn in Egypt; the chief of [their] strength in the tabernacles of Ham:
52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
But made his own people to go forth like sheep, and guided them in the wilderness like a flock.
53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
And he led them on safely, so that they feared not: but the sea overwhelmed their enemies.
54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
And he brought them to the border of his sanctuary, [even to] this mountain, [which] his right hand had purchased.
55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
He cast out the heathen also before them, and divided them an inheritance by line, and made the tribes of Israel to dwell in their tents.
56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
Yet they tempted and provoked the most high God, and kept not his testimonies:
57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
But turned back, and dealt unfaithfully like their fathers: they were turned aside like a deceitful bow.
58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
For they provoked him to anger with their high places, and moved him to jealousy with their graven images.
59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
When God heard [this], he was wroth, and greatly abhorred Israel:
60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
So that he forsook the tabernacle of Shiloh, the tent [which] he placed among men;
61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
And delivered his strength into captivity, and his glory into the enemy’s hand.
62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
He gave his people over also unto the sword; and was wroth with his inheritance.
63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
The fire consumed their young men; and their maidens were not given to marriage.
64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
Their priests fell by the sword; and their widows made no lamentation.
65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
Then the Lord awaked as one out of sleep, [and] like a mighty man that shouteth by reason of wine.
66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
And he smote his enemies in the hinder parts: he put them to a perpetual reproach.
67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
Moreover he refused the tabernacle of Joseph, and chose not the tribe of Ephraim:
68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
But chose the tribe of Judah, the mount Zion which he loved.
69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
And he built his sanctuary like high [palaces], like the earth which he hath established for ever.
70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
He chose David also his servant, and took him from the sheepfolds:
71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
From following the ewes great with young he brought him to feed Jacob his people, and Israel his inheritance.
72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
So he fed them according to the integrity of his heart; and guided them by the skilfulness of his hands.
