Žalmy 78
1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
A Maskil of Asaph. Give ear, O my people, to my instruction; listen to the words of my mouth.
2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
I will open my mouth in parables; I will utter things hidden from the beginning,
3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
that we have heard and known and our fathers have relayed to us.
4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
We will not hide them from their children, but will declare to the next generation the praises of the LORD and His might, and the wonders He has performed.
5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
For He established a testimony in Jacob and appointed a law in Israel, which He commanded our fathers to teach to their children,
6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
that the coming generation would know them— even children yet to be born— to arise and tell their own children
7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
that they should put their confidence in God, not forgetting His works, but keeping His commandments.
8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
Then they will not be like their fathers, a stubborn and rebellious generation, whose heart was not loyal, whose spirit was not faithful to God.
9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
The archers of Ephraim turned back on the day of battle.
10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
They failed to keep God’s covenant and refused to live by His law.
11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
They forgot what He had done, the wonders He had shown them.
12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
He worked wonders before their fathers in the land of Egypt, in the region of Zoan.
13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
He split the sea and brought them through; He set the waters upright like a wall.
14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
He led them with a cloud by day and with a light of fire all night.
15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
He split the rocks in the wilderness and gave them drink as abundant as the seas.
16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
He brought streams from the stone and made water flow down like rivers.
17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
But they continued to sin against Him, rebelling in the desert against the Most High.
18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
They willfully tested God by demanding the food they craved.
19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
They spoke against God, saying, “Can God really prepare a table in the wilderness?
20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
When He struck the rock, water gushed out and torrents raged. But can He also give bread or supply His people with meat?”
21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
Therefore the LORD heard and was filled with wrath; so a fire was kindled against Jacob, and His anger flared against Israel,
22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
because they did not believe God or rely on His salvation.
23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
Yet He commanded the clouds above and opened the doors of the heavens.
24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
He rained down manna for them to eat; He gave them grain from heaven.
25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
Man ate the bread of angels; He sent them food in abundance.
26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
He stirred the east wind from the heavens and drove the south wind by His might.
27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
He rained meat on them like dust, and winged birds like the sand of the sea.
28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
He felled them in the midst of their camp, all around their dwellings.
29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
So they ate and were well filled, for He gave them what they craved.
30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
Yet before they had filled their desire, with the food still in their mouths,
31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
God’s anger flared against them, and He put to death their strongest and subdued the young men of Israel.
32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
In spite of all this, they kept on sinning; despite His wonderful works, they did not believe.
33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
So He ended their days in futility, and their years in sudden terror.
34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
When He slew them, they would seek Him; they repented and searched for God.
35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
And they remembered that God was their Rock, that God Most High was their Redeemer.
36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
But they deceived Him with their mouths, and lied to Him with their tongues.
37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
Their hearts were disloyal to Him, and they were unfaithful to His covenant.
38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
And yet He was compassionate; He forgave their iniquity and did not destroy them. He often restrained His anger and did not unleash His full wrath.
39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
He remembered that they were but flesh, a passing breeze that does not return.
40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
How often they disobeyed Him in the wilderness and grieved Him in the desert!
41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
Again and again they tested God and provoked the Holy One of Israel.
42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
They did not remember His power — the day He redeemed them from the adversary,
43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
when He performed His signs in Egypt and His wonders in the fields of Zoan.
44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
He turned their rivers to blood, and from their streams they could not drink.
45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
He sent swarms of flies that devoured them, and frogs that devastated them.
46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
He gave their crops to the grasshopper, the fruit of their labor to the locust.
47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
He killed their vines with hailstones and their sycamore-figs with sleet.
48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
He abandoned their cattle to the hail and their livestock to bolts of lightning.
49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
He unleashed His fury against them, wrath, indignation, and calamity— a band of destroying angels.
50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
He cleared a path for His anger; He did not spare them from death but delivered their lives to the plague.
51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
He struck all the firstborn of Egypt, the virility in the tents of Ham.
52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
He led out His people like sheep and guided them like a flock in the wilderness.
53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
He led them safely, so they did not fear, but the sea engulfed their enemies.
54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
He brought them to His holy land, to the mountain His right hand had acquired.
55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
He drove out nations before them and apportioned their inheritance; He settled the tribes of Israel in their tents.
56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
But they tested and disobeyed God Most High, for they did not keep His decrees.
57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
They turned back and were faithless like their fathers, twisted like a faulty bow.
58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
They enraged Him with their high places and provoked His jealousy with their idols.
59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
On hearing it, God was furious and rejected Israel completely.
60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
He abandoned the tabernacle of Shiloh, the tent He had pitched among men.
61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
He delivered His strength to captivity, and His splendor to the hand of the adversary.
62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
He surrendered His people to the sword because He was enraged by His heritage.
63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
Fire consumed His young men, and their maidens were left without wedding songs.
64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
His priests fell by the sword, but their widows could not lament.
65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
Then the Lord awoke as from sleep, like a mighty warrior overcome by wine.
66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
He beat back His foes; He put them to everlasting shame.
67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
He rejected the tent of Joseph and refused the tribe of Ephraim.
68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
But He chose the tribe of Judah, Mount Zion, which He loved.
69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
He built His sanctuary like the heights, like the earth He has established forever.
70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
He chose David His servant and took him from the sheepfolds;
71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
from tending the ewes He brought him to be shepherd of His people Jacob, of Israel His inheritance.
72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
So David shepherded them with integrity of heart and guided them with skillful hands.
