Žalmy 78
1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
Na fi dunu! Nabima! Sia: na olelebe amo noga: le nabalu, noga: le nabima!
2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
Na da bagade dawa: su malasu sia: amo da musa: muguniai dialu, amo dilima olelemu.
3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
Amo liligi ninia nabi amola dawa: digi, amola liligi amo da ninia aowalalia ninima adole i, amo dilima olelemu.
4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
Ninia da ninia mano amo ilia mae nabima: ne ilima hame wamolegei dialumu. Ninia da fa: no fifi mabe ilima Hina Gode Ea gasa bagade hou, amola liligi noga: idafa ninima hamoi amo olelemu.
5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
E da Isala: ili dunu fima sema iasi, amola hamoma: ne sia: i amo Ya: igobe egaga fifi manebe ilima iasi. E da ninia aowalali amo ilima, Ea malasu amo ilia mano ilima olelema: ne olelelesi.
6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
Amalalu, eno fa: no fifi manebe ilia da amo dawa: ma: ne amola ilia da bu alofele ili baligia fifi manebe mano ilia dawa: ma: ne lelema: ne sia: i.
7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
Agoane hamobeba: le, ilia da Godema bu bagadewane dawa: mu amola Ea hahamoi hou amo hamedafa gogolemu, be eso huluane Ea hamoma: ne sia: i amo fa: no bobogelalumu.
8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
Ilia da ilia aowalali amo ili agoai hame ba: mu. Ilia da lelesu amola hame nabasu hou hamosu dunu galu. Ilia da Godema mae yolele, dafawaneyale dawa: su hou da gasa hame galu.
9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
Ifala: ime dunu da dadi amola oulali gaguiwane asili, be gegesu eso da doaga: beba: le ilia da hobeale afia: i.
10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
Ilia da Godema Gousa: su sema hamoi, amo hame dawa: i dialu. Ilia da Ea hamoma: ne sia: i amoma fa: no bobogemu higa: i galu.
11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
Ilia da Ea hahamoi liligi amo gogolei amola musa: hame ba: su hou ilima hamosu ilia ba: su, amo gogolesu.
12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
Ilia aowalali da sosodolaloba, Gode da musa: hame ba: su hou amo Soua: ne, umi soge amo da Idibidi soge ganodini dialu, amogai hamoi.
13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
E da hano wayabo amo dogoa damunisili, ili amodili oule asi. E da hano amo dobea fei agoane dialowane hamoi.
14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
Esomogoa, E da mumobi amoga ili oule ahoasu. Amola gasia E da lalu amoga ili oule ahoasu.
15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
E da hafoga: i soge ganodini igi goudagala: le amoga hano sa: i amola amoga ilia moma: ne hano i.
16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
E da si hano magufu damanadi misa: ne hamobeba: le, hano da bagade sa: ili, hano bagade hamoi.
17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
Be ilia da mae yolele Gode Ea ba: ma: ne wadela: i hou gebewane hamonanu, amola hafoga: i soge ganodini ilia da Gode Baligili Bagadedafa Ema lelesu hou hamosu.
18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
Ilia da Godema adoba: musa: , ha: i manu ilia hanaidafa amo ilima ima: ne gebewane adole boba: su.
19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
Ilia da Godema gadele amola agoane sia: i. “Gode da hafoga: i soge ganodini ha: i manu ninima sagoma: bela: ?
20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
Amo da dafawane, E da igi damana fabeba: le hano da musa: le sa: i. Be E da ninima agi ima: bela: ? Amola Ea fi dunuma hu moma: ne ima: bela: ?”
21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
Amaiba: le, Gode da ilia amane sia: dabe amo nababeba: le, E da ougi galu. E da Ea fi dunu ilima lalu amoga doagala: i, amola Gode Ea ilima ougi hou bagadewane heda: lalu.
22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
Bai ili da Ema dafawaneyale hame dawa: i, amola E da ili gaga: mu amo ili dafawaneyale hame dawa: i.
23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
Be E muagado ea logo ga: su doasisima: ne sia: i.
24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
E da ilia moma: ne, ‘ma: na’ amo Hebenega gadonini salisisi.
25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
Amaiba: le, ilia da a: igele dunu ilia ha: i manu amo mai dagoi, amola Gode da ilia hanai amo defele i.
26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
E da gusudili mabe fo amo misa: ne hamosu, amola Ea gasa amoga ga (south) amodili mabe fo amoma fane susugai.
27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
Amola E da Ea fi dunu ilima sio osea: idafa amo da hano bega: sa: i boso su amo idi defele ilima iasi.
28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
Amo sio da ilia logoa helefisu diasu gaguli gagai, amo dogoa amogai amola abula diasu gaguli gagai amo beba: le huluane dafia: i.
29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
Amalalu, dunu huluane ilia da amo maiba: le bagade sadigia: i ba: i. Gode da ilia hanai amo defele ilima i.
30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
Be ilia edegenanusu da hamedafa yolei, amola ilia da mae yolele gebewane nana ahoana,
31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
Gode da ilima ougiba: le, E da ilia gasa bagade dunu amola Isala: ili ganodini ayeligi dunu noga: idafa, amo fane lelegei.
32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
Gode da ilima gasa bagade hame ba: su hou hamosu, be ilia da amo mae dawa: le, gebewane wadela: i hou hamonanusu amola ilia da Ema dafawaneyale hame dawa: su.
33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
Amaiba: le, E da ilia esalusu eso amo mifo heda: be defele hedolowane dagolesi, amola ilia esalusu da hedolodafa gugunufinisi ba: i.
34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
E da dunu oda fane lelegeloba, dunu mogili hame bogogia: i esalebe ilia da Ema sinidigisu. Ilia da ilia wadela: i hou hamoi huluane sisane, dafawane Ema fofada: ne iasu.
35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
Ilia da dawa: loba, Gode da ili gaga: sudafa esala, amola Hina Bagadedafa da hidadea ili fidila misi.
36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
Be ilia sia: huluane da ogogosu sia: fawane sia: su. Ilia sia: da udigili sia: fawane sia: su.
37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
Ilia da Ema hame fuligala: su. Ilia da Gode Ea Gousa: su ilima hamoi amoma mae fa: no bobogele, yolesi dagoi.
38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
Be Gode da Ea fi dunuma asigi galu. E da ilia wadela: i hou hamoi gogolema: ne olofosu, amola ili wadela: le hamoiba: le hame gugunufinisisu. Eso bagohame, E da Ea ougi hou amo Hi gagulaligisu amola Ea ougi hou bagade amo Hi guminisisu.
39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
E da dawa: loba, ilia da osobo bagade dunu fawane. Ilia da fo agoane misini bu asi hame ba: sa, amo agoai defele ba: su.
40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
Ilia eso bagohamedafa, hafoga: i soge ganodini Ema lelesu hou hamosu. Amola eso bagohamedafa ilia da Ema da: i diosu ianusu.
41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
Ilia da enoenoia Godema adoba: su hou hamonanu, amola Isala: ili fi dunu ilia Hadigi Gode Ema se nabasu iasu.
42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
Ilia da Ea gasa bagade hou amo gogolei, amola ilima ha lai dunu ilia, ili wadela: lesisa: besa: le Ea gaga: i hou amo gogolei.
43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
Amola Ea gasa bagade hou hamosu amola musa: hame ba: su hou amo da Soua: ne umi soge amo da Idibidi soge ganodini, hahamoi, amo gogolei.
44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
E da hano huluane afadenene maga: me agoane hamoiba: le, Idibidi dunu ilia da hano manu hamedei ba: i.
45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
Gode da Idibidi dunuma se nabasu ba: ma: ne, amola ilia soge wadela: lesima: ne, gagoba: amola guama iasi.
46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
Gode da ilia ha: i manu bugi wadela: lesima: ne, danuba: iasi.
47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
Gode da ilia waini bugi amo fane salima: ne, mu gene iasi. Amola ilia figi ifa bugi amo anegagi ofo amoga dubu fili wadela: gia: ma: ne hamoi.
48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
Gode da ilia bulamagau fofoi amo mu gene sa: ili fane bogogia: ma: ne, mu gene iasi amola ilia ohe fofoi amo ha: ha: naga fane lelegema: ne hamoi.
49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
Gode da Ea gasa bagade hou amo Isala: ili dunu ilia noga: le dawa: digima: ne, ilima, Ea ougi hou amo iasi. Amo da sia: adola ahoasu dunu agoane bogosu ilima oule misi.
50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
E da Ea ougi hou amo hame gumi, amola ilia esalusu amo hame gaga: i. Be E da ili medole legemusa: , olo bagade ilima iasi.
51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
E da Idibidi dunu ilia sosogo fi amoga magobo dunu mano huluane fane lelegei.
52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
Amalu Gode da Ea fi dunu amo sibi ouligisu dunu ilia sibi ouligibi defele Isala: ili dunu amo gadili oule asili, hafoga: i soge ganodini ili noga: le fidisu.
53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
Gode da ili noga: le oule asi amola ilia da hame beda: gia: i. Be hano wayabo da ilima ha lai dunu amo gadulisiba: le, ilia da bogogia: i.
54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
Gode da Isala: ili dunu amo Ea hadigi soge amoga oule misi. Amo goumia fi dunu Gode Hi Hisu hasalasilalu samogene lai, amo goumiga oule misi.
55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
Isala: ili dunu da gusuba: i mogodigili ahoanoba, Gode da ilia ha lai dunu gadili sefasilalu. E da soge amo momogili, ilima sagolesi. Amola ilia ha lai dunu ilia diasu amo lale, Ea fi dunu ilima sagolesi.
56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
Be Ea fi dunu da Gode Bagadedafa amoma odoga: i. Amola Ema adoba: su hou hamoi. Ilia da Ea hamoma: ne sia: i, amo hame nabasu.
57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
Ilia da ilia aowalalia hou defele, lelesu bagade hamoi amola Godemagale hame fuligala: i. Ilia da gugaloi dadi defele, moloi hame ba: i.
58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
Ilia da E ougima: ne, ogogosu loboga hamoi ‘gode’ ilima nodone sia: ne gadosu, amola ogogole sia: ne gadosu sogebi hamoi.
59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
Amo hou ba: beba: le, Gode da ougi bagade ba: i. Amaiba: le, E da dafawanedafa Ea fima higale, ili fisiagai.
60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
E da musa: Siailou moilai abula diasu ganodini nini esalu. Be E da amo gahegi dagoi.
61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
Gode Ea Gousa: su sema Gagili da ninima Ea gasa amola hadigi hou dawa: digima: ne olelesu galu. Be Gode da amo nini ha lai dunu amo samogema: ne, logo doasi dagoi.
62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
E da Ea fidafa dunuma ougiba: le, E da ilia ha lai dunu amo ili fane legema: ne yolesi.
63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
Ayeligi dunu huluane da gegesu ganodini fane legei dagoiba: le, uda a: fini ili lamu dunu da hame ba: i.
64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
Gobele salasu dunu da nimi sa: li gegesu amoga bogogia: iba: le, ilia uda didalo ili da mae didigia: ma: ne ilegei.
65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
Fa: nodafa, Hina Gode da golai dialu wa: legadobe agoane wa: legadoi. E da gasa bagade dunu, amo da waini hano maiba: le, fofogadigili amola gasa bagade hamosa, amo defele ba: i.
66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
Gode da Ea ha lai dunu ili mae fisili gogosia: i dialoma: ne, ili se bobogele hasalasi.
67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
Be E da Yousefe egaga fifi mabe ili higa: i. Amola E da Ifala: ime fi amo hame ilegele lai.
68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
Be amomane E da Yuda sosogo fi dunu amo ilegele lai, amola Saione Goumia fi dunu ilima Hi da baligili asigi galu, amo E da lai.
69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
Amogai E da Ea Debolo diasu (amo da Hebene ganodini dialebe, amo agoai) gagui. E da amo Debolo Diasu ga: nasidafa osobo bagade agoai, eso huluane dialoma: ne, gagui dagoi.
70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
Gode Ea hawa: hamosu Da: ibidi da ea ohe fofoi ilia moma: ne gisi bugi, amo ganodini esaloba, Gode da e ilegei.
71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
Amogai e da ea sibi ouligilaloba, Gode da e Isala: ili ilia hina bagade hamoma: ne ilegei. Amalu e da Gode Ea fi dunuma sibi ouligisu defele ouligilaloma: ne, ema ilegei.
72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
Da: ibidi da Isala: ili fi ouligisia, e da ilia gilisisu amo ganodini, e da ilima uasu hou hame hamosu amola hina fidimu mae dawa: le, ili noga: le ouligi.
