< Žalmy 77 >
1 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
I KIN likwirki ngil ai ong Kot, ong Kot, me i pan likwir ong, o i me kotin mangi ia.
2 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
Ni ai ansau apwal, i kin rapaki Ieowa; ni pong pa i kin u wei o sota kin dukedi, pwe ngen i sota kak insenemaula.
3 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
Ni ai tamanda Kot, i kin asengokida, ni ai madamadaua, ngen i kin luetala. (Sela)
4 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
Kom kin kotin kolekol por en mas ai, pwe ira en papat; ngai inen en luet, solar itar ong lokaia.
5 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
I kin lamelame duen ran en mas akan, duen par akan me samalar.
6 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
Ni pong i kin lamelame duen ai kasang arp, o mongiong i kin madamadaua; ngen i kin raparapaki.
7 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
Kalelapok, Ieowa pan kotin ongiong kokolata, o a sota pan kotin maki ong?
8 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
A kalangan roselar melel, o a inau imwisokalar kokolata?
9 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
Kot kotin malielar a mak ong kit, o a karirikilar ongiong a kalangan? (Sela)
10 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
Ari so, i indadar: Mepukat me mau ong ia; pali maun en lim en me Lapalap pan kak dorela meakaros.
11 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
I me i kin taman kida wiawian Ieowa; melel i kin tamanda omui manaman akan sang mas o,
12 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
O madamadaua duen omui wiawia kan karos, o kilekilang duen omui dodok.
13 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
Maing Kot, al omui me pung. Ia wasa amen Kot manaman mia dueta Kaun o?
14 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
Komui ta Kot me kin wia manaman akan. Komui kotin kasansaledar omui manaman nan pung en wei kan.
15 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
Komui kotin dore kila sapwilim omui kan omui manaman, iei seri en Iakop o Iosep akan. (Sela)
16 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
Pil akan ariri komui, Maing Kot, pil akan ariri komui, rap masapwekadar, o wasa lol rererdar.
17 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
Tapok kalaimun akan kamoredier pil, tapok kan wiadar nansapwe, o liol piripir sili.
18 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
Nansapwe wiauier nanlang; sapwilim omui liol akan kamaraini sappa; sappa mokieda o rerer.
19 Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
Al omui mi nan madau, al omui tätik nan pil kalaimun akan, o sota me kaan aluwilu omui.
20 Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
Kom kotin kalua sapwilim omui kan dueta pwin eu ren Moses o Aron.