< Žalmy 77 >

1 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
Jusqu'à la Fin. Psaume d'Asaph, sur Idithun. J'ai crié au Seigneur de ma voix; et ma voix est allée au Seigneur, et il a fait attention à moi.
2 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
Au jour de mon affliction, j'ai cherché Dieu; la nuit, j'ai étendu vers lui les mains, et je n'ai pas été déçu. Mon âme ne voulait pas être consolée.
3 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
Je me suis souvenu de Dieu, et j'ai été réjoui; j'ai réfléchi comme un enfant, et mon esprit a défailli.
4 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
Tous mes ennemis surprenaient à l'improviste mes gardes; j'ai été troublé, et je n'ai point parlé.
5 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
J'ai considéré les jours antiques, et je me suis souvenu des années éternelles.
6 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
J'ai médité, et la nuit j'ai réfléchi en mon cœur, et je me suis creusé l'esprit, disant:
7 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
Est-ce que le Seigneur me repoussera toujours? est-ce qu'il ne se complaira plus en moi?
8 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
Est-ce que, jusqu'à la fin, il privera de sa miséricorde les générations des générations?
9 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
Dieu oubliera-t-il de s'apitoyer? Confondrait-il sa miséricorde avec sa colère?
10 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
Et j'ai dit: Maintenant j'ai commencé; ceci est le changement de la droite du Très-Haut.
11 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
Je me suis souvenu des œuvres du Seigneur, et je me souviendrai de tes merveilles dès le commencement.
12 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
Et je méditerai sur toutes tes œuvres, et je réfléchirai sur tes conseils.
13 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
O Dieu, ta voie est dans la sainteté; quel Dieu est grand comme notre Dieu?
14 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
Tu es le Dieu qui fait tes merveilles; tu as fait connaître aux peuples ta puissance.
15 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
Par ton bras, tu as délivré ton peuple, les fils de Jacob et de Joseph.
16 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
Les eaux t'ont vu, mon Dieu, les eaux t'ont vu; et elles ont eu peur, et les abîmes ont été troublés.
17 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
Le fracas des eaux a longuement retenti; les nuées ont fait entendre des voix, car tes flèches les ont traversées.
18 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
La voix de ton tonnerre a retenti dans la voûte du ciel; tes éclairs ont brillé sur le monde; la terre a frémi et tremblé.
19 Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
Ta voie est au fond de la mer; et tes sentiers sont recouverts par des amas d'eau, et l'on ne reconnaîtra pas tes traces.
20 Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
Tu as conduit ton peuple comme un troupeau par les mains d'Aaron et de Moïse.

< Žalmy 77 >