Žalmy 77
1 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
`To the ouercomere on Yditum, `the salm of Asaph. With my vois Y criede to the Lord; with my vois to God, and he yaf tent to me.
2 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
In the dai of my tribulacioun Y souyte God with myn hondis; in the nyyt `to fore hym, and Y am not disseyued. Mi soule forsook to be coumfortid;
3 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
Y was myndeful of God, and Y delitide, and Y was exercisid; and my spirit failide.
4 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
Myn iyen bifore took wakyngis; Y was disturblid, and Y spak not.
5 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
I thouyte elde daies; and Y hadde in mynde euerlastinge yeeris.
6 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
And Y thouyte in the nyyt with myn herte; and Y was exercisid, and Y clensid my spirit.
7 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
Whether God schal caste awei with outen ende; ether schal he not lei to, that he be more plesid yit?
8 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
Ethir schal he kitte awei his merci into the ende; fro generacioun in to generacioun?
9 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
Ethir schal God foryete to do mercy; ethir schal he withholde his mercies in his ire?
10 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
And Y seide, Now Y bigan; this is the chaunging of the riythond of `the hiye God.
11 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
I hadde mynde on the werkis of the Lord; for Y schal haue mynde fro the bigynnyng of thi merueilis.
12 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
And Y schal thenke in alle thi werkis; and Y schal be occupied in thi fyndyngis.
13 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
God, thi weie was in the hooli; what God is greet as oure God?
14 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
thou art God, that doist merueilis. Thou madist thi vertu knowun among puplis;
15 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
thou ayenbouytist in thi arm thi puple, the sones of Jacob and of Joseph.
16 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
God, watris sien thee, watris sien thee, and dredden; and depthis of watris weren disturblid.
17 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
The multitude of the soun of watris; cloudis yauen vois.
18 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
For whi thin arewis passen; the vois of thi thundir was in a wheel. Thi liytnyngis schyneden to the world; the erthe was moued, and tremblid.
19 Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
Thi weie in the see, and thi pathis in many watris; and thi steppis schulen not be knowun.
20 Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
Thou leddist forth thi puple as scheep; in the hond of Moyses and of Aaron.
