Žalmy 77

1 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

For Jeduthun, the music director. A psalm of Asaph. I cry out to God for help—I even shout. If only he would listen to me!

2 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.

When I was in trouble I prayed to the Lord. All night long I stretched out my hands to him in prayer but nothing brought me any comfort.

3 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)

I thought about God, groaning loudly; I meditated on him, but I was discouraged. (Selah)

4 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

You stop me going to sleep; I'm so upset I can't even talk.

5 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

I think of the old days, years ago.

6 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

I remember the songs I sung in the night. I meditate and ask myself:

7 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

Has the Lord given up on me forever? Won't he ever be pleased with me again?

8 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

Has his trustworthy love disappeared forever? Have his promises permanently ended?

9 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)

Has God forgotten to be kind? Has he angrily slammed the door shut on his compassion? (Selah)

10 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.

Then I said, “This is what hurts me the most: the Most High doesn't treat me the way he used to.”

11 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.

I remember what you have done, Lord; I remember all the wonderful things you did long ago.

12 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.

I will think about all you have accomplished; I will think deeply about how you have acted.

13 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?

God, your ways are holy; is any god as great as you?

14 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.

You are the God who does wonderful things! You have revealed your power to the nations.

15 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)

Through your strength you saved your people, the descendants of Jacob and Joseph. (Selah)

16 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.

When the waters saw you, God, when they looked they trembled! Yes, they shook down to the very depths!

17 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.

The clouds poured rain down; the skies crashed with thunder; your lightning flew like arrows.

18 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.

Your thunder rumbled from the whirlwind; lightning flashes lit up the world; the earth quaked and shook.

19 Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.

Your way led through the sea; your path passed through the deep sea; yet your footprints were invisible.

20 Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.

You led your people like a flock, shepherded by Moses and Aaron.