Žalmy 77
1 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
Unto the end, for Idithun, a psalm of Asaph. I cried to the Lord with my voice; to God with my voice, and he gave ear to me.
2 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
In the day of my trouble I sought God, with my hands lifted up to him in the night, and I was not deceived. My soul refused to be comforted:
3 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
I remembered God, and was delighted, and was exercised, and my spirit swooned away.
4 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
My eyes prevented the watches: I was troubled, and I spoke not.
5 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
I thought upon the days of old: and I had in my mind the eternal years.
6 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
And I meditated in the night with my own heart: and I was exercised and I swept my spirit.
7 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
Will God then cast off for ever? or will he never be more favourable again?
8 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
Or will he cut off his mercy for ever, from generation to generation?
9 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
Or will God forget to shew mercy? or will he in his anger shut up his mercies?
10 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
And I said, Now have I begun: this is the change of the right hand of the most High.
11 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
I remembered the works of the Lord: for I will be mindful of thy wonders from the beginning.
12 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
And I will meditate on all thy works: and will be employed in thy inventions.
13 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
Thy way, O God, is in the holy place: who is the great God like our God?
14 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
Thou art the God that dost wonders. Thou hast made thy power known among the nations:
15 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
With thy arm thou hast redeemed thy people the children of Jacob and of Joseph.
16 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
The waters saw thee, O God, the waters saw thee: and they were afraid, and the depths were troubled.
17 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
Great was the noise of the waters: the clouds sent out a sound. For thy arrows pass:
18 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
The voice of thy thunder in a wheel. Thy lightnings enlightened the world: the earth shook and trembled.
19 Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
Thy way is in the sea, and thy paths in many waters: and thy footsteps shall not be known.
20 Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
Thou hast conducted thy people like sheep, by the hand of Moses and Aaron.
