Žalmy 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
Una contemplación de Asaf. Dios, ¿por qué nos has rechazado para siempre? ¿Por qué arde tu ira contra las ovejas de tu prado?
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Acuérdate de tu congregación, que adquiriste desde antaño, que has redimido para ser la tribu de tu herencia: Monte Sion, en el que has vivido.
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Levanta tus pies hacia las ruinas perpetuas, todo el mal que el enemigo ha hecho en el santuario.
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
Tus adversarios han rugido en medio de tu asamblea. Han establecido sus normas como señales.
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
Se comportaron como hombres que empuñan hachas, cortando un matorral de árboles.
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
Ahora rompen toda su obra tallada con hachas y martillos.
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
Han quemado tu santuario hasta los cimientos. Han profanado la morada de tu Nombre.
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
Dijeron en su corazón: “Los aplastaremos por completo”. Han quemado todos los lugares de la tierra donde se adoraba a Dios.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
No vemos signos milagrosos. Ya no hay ningún profeta, tampoco hay entre nosotros nadie que sepa cuánto tiempo.
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
¿Hasta cuándo, Dios, reprochará el adversario? ¿El enemigo blasfemará tu nombre para siempre?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
¿Por qué retiras tu mano, incluso tu mano derecha? ¡Sácalo de tu pecho y consúmelos!
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
Sin embargo, Dios es mi Rey de antaño, obrando la salvación en toda la tierra.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
Dividiste el mar con tu fuerza. Rompiste las cabezas de los monstruos marinos en las aguas.
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
Rompiste las cabezas del Leviatán en pedazos. Lo diste como alimento a la gente y a las criaturas del desierto.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
Abriste el manantial y el arroyo. Has secado ríos caudalosos.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
El día es tuyo, la noche también. Has preparado la luz y el sol.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
Tú has fijado todos los límites de la tierra. Has hecho el verano y el invierno.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Acuérdate de esto: el enemigo se ha burlado de ti, Yahvé. Los insensatos han blasfemado tu nombre.
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
No entregues el alma de tu paloma a las fieras. No olvides la vida de tus pobres para siempre.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Honra tu pacto, porque las guaridas de la violencia llenan los lugares oscuros de la tierra.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
No dejes que los oprimidos vuelvan avergonzados. Que los pobres y los necesitados alaben tu nombre.
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
¡Levántate, Dios! Defiende tu propia causa. Recuerda cómo el tonto se burla de ti todo el día.
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
No olvides la voz de tus adversarios. El tumulto de los que se levantan contra ti asciende continuamente.
