< Žalmy 74 >

1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
Maskil de Asaf. ¿Por qué, oh Dios, nos desechas para siempre? ¿Por qué arde tu ira contra el rebaño de tu dehesa?
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Acuérdate de tu grey que hiciste tuya desde antiguo, de la estirpe que rescataste para hacerla tu herencia; del monte Sión que elegiste para morada tuya.
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Dirige tus pasos hacia esas perpetuas ruinas: todo lo ha devastado el enemigo en el Santuario.
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
Los que te odian rugieron en el recinto de tus asambleas; pusieron sus enseñas por trofeo.
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
Talaron allí como quien alza la segur en lo espeso de la selva;
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
y ya con hacha y martillo hacen pedazos sus puertas.
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
Entregaron al fuego tu Santuario, profanaron, arrasándolo, el tabernáculo de tu Nombre.
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
Decían en su corazón: “Destruyámoslos por completo; pegad fuego a todas las sinagogas de Dios en el país.”
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
Ya no vemos nuestras señales, ya no hay profeta, ni queda entre nosotros quien sepa hasta cuándo.
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
¿Hasta cuándo, oh Dios, nos afrentará el enemigo? ¿Ha de blasfemar siempre tu Nombre el adversario?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
¿Por qué retiras tu mano y retienes en tu seno tu diestra?
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
Porque Tú, Yahvé, eres nuestro Rey, el que de antiguo ha obrado la salvación en medio de la tierra.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
Tú dividiste el mar con tu poder y quebrantaste la cabeza de los dragones en las aguas;
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
Tú aplastaste las cabezas de Leviatán, y lo diste por comida a las fieras que pueblan el desierto.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
Tú hiciste brotar fuentes y torrentes, y secaste ríos perennes.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
Tuyo es el día y tuya la noche; Tú pusiste los astros y el sol.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
Tú trazaste todos los confines de la tierra; el verano y el invierno Tú los hiciste.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Recuérdalo Yahvé: el enemigo blasfema; un pueblo impío ultraja tu Nombre.
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
No entregues al buitre la vida de tu tórtola; no quieras olvidar perpetuamente a tus pobres.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Vuelve los ojos a tu alianza, pues todos los rincones del país son guaridas de violencia;
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
no sea que el oprimido, en su confusión, se vuelva atrás; puedan el pobre y el desvalido alabar tu Nombre.
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
Levántate, Dios, defiende tu causa; recuerda cómo el insensato te insulta continuamente.
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
No te olvides del vocerío de tus adversarios, porque crece el tumulto de los que se levantan contra Ti.

< Žalmy 74 >