Žalmy 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
intellectus Asaph ut quid Deus reppulisti in finem iratus est furor tuus super oves pascuae tuae
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
memor esto congregationis tuae quam possedisti ab initio redemisti virgam hereditatis tuae mons Sion in quo habitasti in eo
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
leva manus tuas in superbias eorum in finem quanta malignatus est inimicus in sancto
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
et gloriati sunt qui oderunt te in medio sollemnitatis tuae posuerunt signa sua signa
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
et non cognoverunt sicut in exitu super summum quasi in silva lignorum securibus
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
exciderunt ianuas eius in id ipsum in securi et ascia deiecerunt eam
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
incenderunt igni sanctuarium tuum in terra polluerunt tabernaculum nominis tui
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
dixerunt in corde suo cognatio eorum simul quiescere faciamus omnes dies festos Dei a terra
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
signa nostra non vidimus iam non est propheta et nos non cognoscet amplius
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
usquequo Deus inproperabit inimicus inritat adversarius nomen tuum in finem
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
ut quid avertis manum tuam et dexteram tuam de medio sinu tuo in finem
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
Deus autem rex noster ante saeculum operatus est salutes in medio terrae
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
tu confirmasti in virtute tua mare contribulasti capita draconum in aquis
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
tu confregisti capita draconis dedisti eum escam populis Aethiopum
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
tu disrupisti fontem et torrentes tu siccasti fluvios Aetham;
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
tuus est dies et tua est nox tu fabricatus es auroram et solem
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
tu fecisti omnes terminos terrae aestatem et ver tu plasmasti ea
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
memor esto huius inimicus inproperavit Dominum et populus insipiens incitavit nomen tuum
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
ne tradas bestiis animam confitentem tibi animas pauperum tuorum ne obliviscaris in finem
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
respice in testamentum tuum quia repleti sunt qui obscurati sunt terrae domibus iniquitatum
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
ne avertatur humilis factus confusus pauper et inops laudabunt nomen tuum
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
exsurge Deus iudica causam tuam memor esto inproperiorum tuorum eorum qui ab insipiente sunt tota die
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
ne obliviscaris voces inimicorum tuorum superbia eorum qui te oderunt ascendit semper
