< Žalmy 74 >

1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
משכיל לאסף למה אלהים זנחת לנצח יעשן אפך בצאן מרעיתך׃
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
זכר עדתך קנית קדם גאלת שבט נחלתך הר ציון זה שכנת בו׃
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
הרימה פעמיך למשאות נצח כל הרע אויב בקדש׃
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
שאגו צרריך בקרב מועדך שמו אותתם אתות׃
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
יודע כמביא למעלה בסבך עץ קרדמות׃
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
ועת פתוחיה יחד בכשיל וכילפת יהלמון׃
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
שלחו באש מקדשך לארץ חללו משכן שמך׃
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
אמרו בלבם נינם יחד שרפו כל מועדי אל בארץ׃
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
אותתינו לא ראינו אין עוד נביא ולא אתנו ידע עד מה׃
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
עד מתי אלהים יחרף צר ינאץ אויב שמך לנצח׃
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
למה תשיב ידך וימינך מקרב חוקך כלה׃
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
ואלהים מלכי מקדם פעל ישועות בקרב הארץ׃
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
אתה פוררת בעזך ים שברת ראשי תנינים על המים׃
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
אתה רצצת ראשי לויתן תתננו מאכל לעם לציים׃
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
אתה בקעת מעין ונחל אתה הובשת נהרות איתן׃
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
לך יום אף לך לילה אתה הכינות מאור ושמש׃
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
אתה הצבת כל גבולות ארץ קיץ וחרף אתה יצרתם׃
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
זכר זאת אויב חרף יהוה ועם נבל נאצו שמך׃
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
אל תתן לחית נפש תורך חית ענייך אל תשכח לנצח׃
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
הבט לברית כי מלאו מחשכי ארץ נאות חמס׃
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
אל ישב דך נכלם עני ואביון יהללו שמך׃
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
קומה אלהים ריבה ריבך זכר חרפתך מני נבל כל היום׃
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
אל תשכח קול צרריך שאון קמיך עלה תמיד׃

< Žalmy 74 >