Žalmy 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
An Instruction of Asaph. Why, O God, hast Thou cast off for ever? Thine anger smoketh against the flock of Thy pasture.
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Remember Thy company. Thou didst purchase of old, Thou didst redeem the rod of Thy inheritance, This mount Zion — Thou didst dwell in it.
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Lift up Thy steps to the perpetual desolations, Everything the enemy did wickedly in the sanctuary.
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
Roared have thine adversaries, In the midst of Thy meeting-places, They have set their ensigns as ensigns.
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
He is known as one bringing in on high Against a thicket of wood — axes.
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
And now, its carvings together With axe and hatchet they break down,
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
They have sent into fire Thy sanctuary, to the earth they polluted the tabernacle of Thy name,
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
They said in their hearts, 'Let us oppress them together,' They did burn all the meeting-places of God in the land.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
Our ensigns we have not seen, There is no more a prophet, Nor with us is one knowing how long.
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
Till when, O God, doth an adversary reproach? Doth an enemy despise thy name for ever?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
Why dost Thou turn back Thy hand, Even Thy right hand? From the midst of Thy bosom remove [it].
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
And God [is] my king of old, Working salvation in the midst of the earth.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
Thou hast broken by Thy strength a sea -[monster], Thou hast shivered Heads of dragons by the waters,
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
Thou hast broken the heads of leviathan, Thou makest him food, For the people of the dry places.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
Thou hast cleaved a fountain and a stream, Thou hast dried up perennial flowings.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
Thine [is] the day, also Thine [is] the night, Thou hast prepared a light giver — the sun.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
Thou hast set up all the borders of earth, Summer and winter Thou hast formed them.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Remember this — an enemy reproached Jehovah, And a foolish people have despised Thy name.
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
Give not up to a company, The soul of Thy turtle-dove, The company of Thy poor ones forget not for ever.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Look attentively to the covenant, For the dark places of earth, Have been full of habitations of violence.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
Let not the oppressed turn back ashamed, Let the poor and needy praise Thy name,
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
Arise, O God, plead Thy plea, Remember Thy reproach from a fool all the day.
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
Forget not the voice of Thine adversaries, The noise of Thy withstanders is going up continually!
