Žalmy 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
The lernyng of Asaph. God, whi hast thou put awei in to the ende; thi strong veniaunce is wrooth on the scheep of thi leesewe?
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Be thou myndeful of thi gadering togidere; which thou haddist in possessioun fro the bigynnyng. Thou ayenbouytist the yerde of thin eritage; the hille of Syon in which thou dwellidist ther ynne.
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Reise thin hondis in to the prides of hem; hou grete thingis the enemy dide wickidli in the hooli.
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
And thei that hatiden thee; hadden glorie in the myddis of thi solempnete.
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
Thei settiden her signes, `ethir baneris, signes on the hiyeste, as in the outgoing; and thei knewen not.
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
As in a wode of trees thei heweden doun with axis the yatis therof in to it silf; thei castiden doun it with an ax, and a brood fallinge ax.
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
Thei brenten with fier thi seyntuarie; thei defouliden the tabernacle of thi name in erthe.
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
The kynrede of hem seiden togidere in her herte; Make we alle the feest daies of God to ceesse fro the erthe.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
We han not seyn oure signes, now `no profete is; and he schal no more knowe vs.
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
God, hou long schal the enemye seie dispit? the aduersarie territh to ire thi name in to the ende.
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
Whi turnest thou awei thin hoond, and `to drawe out thi riythond fro the myddis of thi bosum, til in to the ende?
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
Forsothe God oure kyng bifore worldis; wrouyte heelthe in the mydis of erthe.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
Thou madist sad the see bi thi vertu; thou hast troblid the heedis of dragouns in watris.
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
Thou hast broke the heedis of `the dragoun; thou hast youe hym to mete to the puplis of Ethiopiens.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
Thou hast broke wellis, and strondis; thou madist drie the flodis of Ethan.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
The dai is thin, and the niyt is thin; thou madist the moreutid and the sunne.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
Thou madist alle the endis of erthe; somer and veer tyme, thou fourmedist tho.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Be thou myndeful of this thing, the enemye hath seid schenschip to the Lord; and the vnwijs puple hath excitid to ire thi name.
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
Bitake thou not to beestis men knoulechenge to thee; and foryete thou not in to the ende the soulis of thi pore men.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Biholde in to thi testament; for thei that ben maad derk of erthe, ben fillid with the housis of wickidnessis.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
A meke man be not turned awei maad aschamed; a pore man and nedi schulen herie thi name.
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
God, rise vp, deme thou thi cause; be thou myndeful of thin vpbreidyngis, of tho that ben al dai of the vnwise man.
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
Foryete thou not the voices of thin enemyes; the pride of hem that haten thee, stieth euere.
