Žalmy 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
Maschil of Asaph. O God, why hast thou cast [us] off for ever? [why] doth thy anger smoke against the sheep of thy pasture?
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Remember thy congregation, [which] thou hast purchased of old: the rod of thy inheritance, [which] thou hast redeemed; this mount Zion, in which thou hast dwelt.
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Lift up thy feet to the perpetual desolations; [even] all [that] the enemy hath done wickedly in the sanctuary.
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
Thy enemies roar in the midst of thy congregations; they set up their ensigns [for] signs.
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
[A man] was famous according as he had lifted up axes upon the thick trees.
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
But now they break down the carved work of it at once with axes and hammers.
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
They have cast fire into thy sanctuary, they have defiled [by casting down] the dwelling-place of thy name to the ground.
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
They said in their hearts, Let us destroy them together: they have burned up all the synagogues of God in the land.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
We see not our signs: [there is] no more any prophet: neither [is there] among us any that knoweth how long.
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
O God, how long shall the adversary reproach? shall the enemy blaspheme thy name for ever?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
Why withdrawest thou thy hand, even thy right hand? pluck [it] out of thy bosom.
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
For God [is] my King of old, working salvation in the midst of the earth.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
Thou didst divide the sea by thy strength: thou didst break the heads of the dragons in the waters.
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
Thou didst break the head of leviathan in pieces, [and] didst give him [to be] food to the people inhabiting the wilderness.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
Thou didst cleave the fountain and the flood: thou didst dry up mighty rivers.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
The day [is] thine, the night also [is] thine: thou hast prepared the light and the sun.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
Thou hast set all the borders of the earth: thou hast made summer and winter.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Remember this, the enemy hath reproached, O LORD, and the foolish people have blasphemed thy name.
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
O deliver not the soul of thy turtle dove to the multitude [of the wicked]: forget not the congregation of thy poor for ever.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Have respect to the covenant: for the dark places of the earth are full of the habitations of cruelty.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
O let not the oppressed return ashamed: let the poor and needy praise thy name.
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
Arise, O God, plead thy own cause: remember how the foolish man reproacheth thee daily.
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
Forget not the voice of thy enemies: the tumult of those that rise against thee increaseth continually.
