< Žalmy 74 >

1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
AN INSTRUCTION OF ASAPH. Why, O God, have You cast off forever? Your anger smokes against the flock of Your pasture.
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Remember Your congregation [That] You purchased of old, You redeemed the rod of Your inheritance, This Mount Zion—You dwelt in it.
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Lift up Your steps to the continuous desolations, Everything the enemy did wickedly in the sanctuary.
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
Your adversaries have roared, In the midst of Your meeting-places, They have set their ensigns as ensigns.
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
He is known as one bringing in on high Against a thicket of wood—axes.
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
And now they break down its engravings, Together, with axe and hatchet,
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
They have sent Your sanctuary into fire, They defiled the Dwelling Place of Your Name to the earth,
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
They said in their hearts, “Let us oppress them together,” They burned all the meeting-places of God in the land.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
We have not seen our ensigns, There is no longer a prophet, Nor with us is one knowing how long.
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
Until when, O God, does an adversary reproach? Does an enemy despise Your Name forever?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
Why do You turn back Your hand, Even Your right hand? Remove [it] from the midst of Your bosom.
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
And God [is] my king of old, Working salvation in the midst of the earth.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
You have divided [the] sea by Your strength, You have shattered heads of dragons by the waters,
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
You have broken the heads of leviathan, You make him food for the people of desert-dwellers.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
You have cleaved a fountain and a stream, You have dried up perennial flowings.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
The day [is] Yours, The night [is] also Yours, You have prepared a light-giver—the sun.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
You have set up all the borders of earth, Summer and winter—You have formed them.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Remember this—an enemy reproached YHWH, And a foolish people have despised Your Name.
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
Do not give up to a [wild] creature, The soul of Your turtle-dove, Do not forget the life of Your poor ones forever.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Look attentively to the covenant, For the dark places of earth, Have been full of habitations of violence.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
Do not let the oppressed turn back ashamed, Let the poor and needy praise Your Name,
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
Arise, O God, plead Your plea, Remember Your reproach from a fool all the day.
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
Do not forget the voice of Your adversaries, The noise of Your withstanders is going up continually!

< Žalmy 74 >