Žalmy 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
[A Psalm] of instruction for Asaph. Therefore have you rejected [us], O God, for ever? [therefore] is your wrath kindled against the sheep of your pasture?
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Remember your congregation which you have purchased from the beginning; you did ransom the rod of your inheritance; this mount Sion wherein you have lived.
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Lift up your hands against their pride continually; [because of] all that the enemy has done wickedly in your holy places.
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
And they that hate you have boasted in the midst of your feast; they have set up their standards for signs,
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
ignorantly as it were in the entrance above;
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
they cut down its doors at once with axes as in a wood of trees; they have broken it down with hatchet and stone cutter.
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
They have burnt your sanctuary with fire to the ground; they have profaned the habitation of your name.
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
They have said in their heart, [even] all their kindred together, Come, let us abolish the feasts of the Lord from the earth.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
We have not seen our signs; there is no longer a prophet; and [God] will not know us any more.
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
How long, O God, shall the enemy reproach? shall the enemy provoke your name forever?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
Therefore turn you away your hand, and your right hand from the midst of your bosom for ever?
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
But God is our King of old; he has wrought salvation in the midst of the earth.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
You did establish the sea, in your might, you did break to pieces the heads of the dragons in the water.
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
You did break to pieces the heads of the dragon; you did give him [for] meat to the Ethiopian nations.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
You did cleave fountains and torrents; you dried up mighty rivers.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
The day is your, and the night is your; you have prepared the sun and the moon.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
You have made all the borders of the earth; you have made summer and spring.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Remember this your creation: an enemy has reproached the Lord, and a foolish people has provoked your name.
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
Deliver not to the wild beasts a soul that gives praise to you: forget not for ever the souls of your poor.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Look upon your covenant: for the dark [places] of the earth are filled with the habitations of iniquity.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
let not the afflicted and shamed one be rejected: the poor and needy shall praise your name.
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
Arise, O God, plead your cause: remember your reproaches that come from the foolish one all the day.
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
Forget not the voice of your suppliants: let the pride of them that hate you continually ascend before you.
