< Žalmy 73 >

1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Псалом Асафів. Який же добрий Бог до Ізраїля, до чистих серцем!
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
А в мене ледь не похитнулися мої ноги, мало не втратили опору мої стопи,
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
коли я позаздрив нерозумним, побачивши добробут нечестивих!
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
Адже немає в них страждань до самої смерті й тіла їхні пашіють здоров’ям.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
Вони вільні від тягарів людських, і труднощі людські не торкаються їх.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Тому пиха вкрила їм шию намистом, насильство вдягає їх неначе шати.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Вирячилися від жиру їхні очі – збулися [в них] розбещені задуми серця.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Глузують і говорять злісно, розмовляють зухвало про пригнічення.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
На небеса зазіхають вуста їхні, і язик їхній по землі походжає.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Тому туди ж народ Його звертається, п’ють собі жадібно воду повною мірою.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
Вони говорять: «Як дізнається Бог? Хіба є знання у Всевишнього?
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Ось вони нечестиві, але завжди безтурботні й примножують статки!»
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Так чи не дарма я тримав у чистоті моє серце й обмивав у невинності мої руки?
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
Я був уражений картанням цілий день і докорами сумління – щоранку.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
Якби сказав я сам собі: «Буду міркувати, як вони!», то цим я зрадив би рід синів Твоїх.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
І роздумував я, щоб пізнати це, але воно було тяжким в очах моїх.
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
Аж поки не увійшов я до святилища Божого й не зрозумів, яким буде їхній кінець.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Так, Ти ставиш їх на стежках слизьких і [потім] штовхаєш їх до загибелі.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Як несподівано вони перетворилися на руїну, зникли, згинули від жаху!
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Як сновидіння [зникає] після пробудження, так і Ти, Владико, повставши, їхні мрії обернеш на сором.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Коли ж серце моє гарячилося й нутрощі мої терзалися,
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
тоді я був невігласом і нерозумним, мов худоба, перед Тобою.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Та я завжди з Тобою: Ти тримаєш мою правицю у [Своїй] руці.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Ти ведеш мене Своєю порадою, а потім приймеш мене у славу.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Хто є в мене на небі, [крім Тебе]? Коли Ти зі мною, нічого на землі не хочу!
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Виснажилося моє тіло й моє серце, та скеля серця мого й доля моя навіки – Бог!
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Ось ті, хто далекий від Тебе, загинуть; Ти знищиш усіх, хто блукає [вдалині] від Тебе.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
А щодо мене, то добре мені наближатися до Бога; у Володаря Господа мій притулок, щоб я міг звіщати Його діяння.

< Žalmy 73 >