Žalmy 73
1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Asaf dwom. Ampa ara Onyankopɔn ye ma Israel, oye ma wɔn a wɔn koma mu tew.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
Nanso me de, anka me nan reyɛ awatiri; anka merehwere me nnyinaso,
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
efisɛ mʼani beree ahantanfo bere a mihuu amumɔyɛfo yiyedi no.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
Wonni aperepere; na wɔwɔ ahoɔden ne apɔwmuden.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
Dadwen a ɛtaa ba nnipa so biara nna wɔn so; ɔdesani haw biara nna wɔn so.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Enti ahantan yɛ wɔn kɔnmuade, na wofura akakabensɛm.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Wɔn koma a apirim no mu na nnebɔne fi; na wɔn amumɔyɛ adwene nni awiei.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Wɔserew afoforo na wɔka wɔn ho nsɛm a enye; wɔde nhyɛso hunahuna afoforo wɔ ahomaso mu.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
Wɔn ano ka ɔsoro nsɛm, na wɔn tɛkrɛma agye asase afa.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Ɛno nti wɔn nkurɔfo kɔ wɔn nkyɛn na wonya nsu nom ma ebu so.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
Wobisa se, “Ɛbɛyɛ dɛn na Onyankopɔn ahu? Na Ɔsorosoroni no wɔ nhumu ana?”
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Sɛɛ na amumɔyɛfo no te, hwee mfa wɔn ho, na wɔkɔ so pɛ ahonyade.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Ampa ara, mannya hwee amfi me komamtew mu; me nsa a enni fɔ no ayɛ ɔkwa.
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
Da mu nyinaa mihu amane; anɔpa biara wɔtwe mʼaso.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
Sɛ mekae se, “Mɛkasa saa” a, anka midii wo mma no huammɔ.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
Mebɔɔ mmɔden sɛ mɛte eyinom nyinaa ase, nanso na ɛhyɛ me so
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
kosii sɛ mekɔɔ Onyankopɔn kronkronbea hɔ; ɛhɔ na metee nea awiei no ɛbɛba wɔn so no ase.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Ampa ara wode wɔn gu faako a hɔ yɛ toro wode wɔn hwe fam sɛe wɔn pasaa.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Sɛnea wɔsɛe prɛko pɛ, na ehu hwim wɔn kɔ no.
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Ɛte sɛ adaeso, bere a onipa anyan, Awurade, sɛ wokanyan wo ho a, wubebu wʼani agu wɔn so sɛ biribi a enni hɔ.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Bere a awerɛhow hyɛɛ me koma mu na me honhom dii yaw no,
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
meyɛɛ sɛ obi a onnim hwee na onni adwene; meyɛɛ sɛ aboa gyimfo wɔ wʼanim.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Nanso na me ne wo wɔ hɔ bere biara; na wode wo nsa nifa aso me mu.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Wode wʼafotu kyerɛ me kwan; na akyiri no, wode me bɛkɔ anuonyam mu.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Hena na mewɔ wɔ ɔsoro ka wo ho? Na biribiara nni asase so a mepɛ ka wo ho.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Me honam, ne me koma bedi me huammɔ, nanso Onyankopɔn ne me koma ahoɔden ne me kyɛfa daa nyinaa.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Wɔn a wɔmmɛn wo no bɛyera. Wosɛe wɔn a wonni wo nokware nyinaa.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Nanso me de, minim sɛ eye sɛ wobɛbɛn Onyankopɔn. Mede Otumfo Awurade ayɛ me guankɔbea; mɛka wo nneyɛe nyinaa akyerɛ.
