Žalmy 73
1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Ko e Saame ʻa ʻAsafi. Ko e moʻoni ʻoku angalelei ʻae ʻOtua ki ʻIsileli, ʻio, kiate kinautolu ʻoku loto maʻa.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
Ka ko au naʻe meimei mole hoku vaʻe: naʻaku meimei hekea ʻi heʻeku ngaahi laka.
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
He naʻaku meheka ʻi he kau vale, ʻi heʻeku mamata ki he fiemālie ʻae angakovi.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
He ʻoku ʻikai hanau mamahi ʻi heʻenau mate: ka ʻoku maʻu pe honau mālohi.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
ʻOku ʻikai moʻua ʻi he mamahi ʻakinautolu ʻo hangē ko e kakai kehe; pea ʻoku ʻikai ʻahiʻahiʻi ʻakinautolu ʻo hangē ko e kakai niʻihi.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Ko ia ʻoku takatakai ai ʻakinautolu ʻe he laukau ʻo hangē ko e ukamea fihifihi; ʻoku ʻufiʻufi ʻakinautolu ʻe he angamālohi ʻo hangē ko e kofu.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
ʻOku hohopo honau mata ʻi heʻenau sino: ʻoku nau maʻu meʻa ʻo lahi hake ʻi he holi ʻoe loto.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Kuo kovi ʻakinautolu, pea lea kovi ʻi he fakamālohi: ʻoku nau lea fakafiefielahi.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
ʻOku nau hangatonu atu honau ngutu ʻo angatuʻu ki he ngaahi langi, pea ʻoku ʻeveʻeva honau ʻelelo ʻi māmani.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Ko ia ʻoku liu mai ai ki heni hono kakai: pea ʻoku tatau ʻae vai kiate kinautolu ke pito ʻae ipu.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
Pea ʻoku nau pehē, “ʻOku ʻilo fēfē ʻe he ʻOtua? Pea ʻoku ai ha ʻilo ʻi he Fungani Māʻolunga?”
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Vakai, ko eni ʻae kau angakovi ʻoku fiemālie ʻi he māmani; ʻoku tupu pē ʻenau koloa.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Ko e moʻoni ʻoku taʻeʻaonga ʻeku fakamaʻa hoku loto, mo ʻeku fanofano hoku nima ʻi he māʻoniʻoni.
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
He kuo ʻahiʻahiʻi au ʻi he ʻaho kotoa pē, pea kuo tautea au ʻi he pongipongi kotoa pē,
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
Kapau te u tala, te u lea pehē; vakai, ko ʻeku fai hala ki he toʻutangata ʻo hoʻo fānau.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
Pea ʻi heʻeku ʻahiʻahi ke ʻilo ʻae meʻa ni, naʻe faingataʻa ia kiate au;
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
Ka ʻi heʻeku hū ki he faletapu ʻoe ʻOtua; naʻaku toki ʻilo ai honau ikuʻanga.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Ko e moʻoni naʻa ke tuku ʻakinautolu ʻi he ngaahi potu hekeheke: kuo ke laku hifo ʻakinautolu ki he ngaahi fakaʻauha.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Kuo ʻomi vave ʻakinautolu ki he malaʻia, ʻo hangē ko e kemo pe taha ʻoe mata! Kuo fakaʻauha ʻaupito ʻakinautolu ʻi he ngaahi ilifia.
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Hangē ko e misi ʻoka ʻā hake ha taha; ke pehē pe, ʻE ʻEiki, ʻoka ke ka ʻā hake, te ke manukiʻi honau tatau.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Naʻe mamahi pehē pe hoku laumālie, pea naʻe mahuhuhuhu ai hoku loto.
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
Naʻe pehē ʻeku vale, pea naʻe ʻikai te u ʻilo: naʻaku hangē ko e manu ʻi ho ʻao.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Ka ko e moʻoni ʻoku ou ʻiate koe maʻuaipē: pea kuo ke puke au ʻi hoku nima toʻomataʻu.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Te ke tataki au ʻi hoʻo poto, pea hili ia te ke maʻu au ki ho nāunau.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
He ko hai mo koe ʻoku ou maʻu ʻi he loto langi? Pea ʻoku ʻikai ha tokotaha ʻi māmani ʻoku ou holi ki ai, ka ko koe pē.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
ʻOku vaivai hoku kakano mo hoku loto: ka ko e makatuʻu ʻo hoku loto ʻae ʻOtua, mo hoku ʻinasi ʻo taʻengata.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Vakai, ʻe ʻauha ʻakinautolu ʻoku mamaʻo ʻiate koe: kuo ke fakaʻauha ʻakinautolu kotoa pē ʻoku ʻalu meiate koe ʻo fai kovi.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Ka ʻoku lelei kiate au ʻeku ʻunuʻunu ke ofi ki he ʻOtua: kuo u falala ki he ʻEiki ko Sihova, koeʻuhi ke u fakahā ai hoʻo ngāue kotoa pē.
