Žalmy 73

1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.

Salmo de Asaph. CIERTAMENTE bueno es Dios á Israel, á los limpios de corazón.

2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,

Mas yo, casi se deslizaron mis pies; por poco resbalaron mis pasos.

3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.

Porque tuve envidia de los insensatos, viendo la prosperidad de los impíos.

4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.

Porque no hay ataduras para su muerte; antes su fortaleza está entera.

5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.

No están ellos en el trabajo humano; ni son azotados con [los otros] hombres.

6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.

Por tanto soberbia los corona: cúbrense de vestido de violencia.

7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,

Sus ojos están salidos de gruesos: logran con creces los antojos del corazón.

8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.

Soltáronse, y hablan con maldad de [hacer] violencia; hablan con altanería.

9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.

Ponen en el cielo su boca, y su lengua pasea la tierra.

10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,

Por eso su pueblo vuelve aquí, y aguas de lleno les son exprimidas.

11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?

Y dicen: ¿Cómo sabe Dios? ¿y hay conocimiento en lo alto?

12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.

He aquí estos impíos, sin ser turbados del mundo, alcanzaron riquezas.

13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.

Verdaderamente en vano he limpiado mi corazón, y lavado mis manos en inocencia;

14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

Pues he sido azotado todo el día, [y empezaba] mi castigo por las mañanas.

15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.

Si dijera yo, Discurriré de esa suerte; he aquí habría negado la nación de tus hijos:

16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.

Pensaré pues para saber esto: es á mis ojos [duro] trabajo,

17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.

Hasta que venido al santuario de Dios, entenderé la postrimería de ellos.

18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.

Ciertamente los has puesto en deslizaderos; en asolamientos los harás caer.

19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,

¡Cómo han sido asolados! ¡cuán en un punto! Acabáronse, fenecieron con turbaciones.

20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.

Como sueño del que despierta, así, Señor, cuando despertares, menospreciarás sus apariencias.

21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,

Desazonóse á la verdad mi corazón, y en mis riñones sentía punzadas.

22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.

Mas yo era ignorante, y no entendía: era como una bestia acerca de ti.

23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.

Con todo, yo siempre estuve contigo: trabaste de mi mano derecha.

24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.

Hasme guiado según tu consejo, y después me recibirás en gloria.

25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.

¿A quién tengo yo en los cielos? Y fuera de ti nada deseo en la tierra.

26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.

Mi carne y mi corazón desfallecen: [mas] la roca de mi corazón y mi porción es Dios para siempre.

27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.

Porque he aquí, los que se alejan de ti perecerán: tú cortarás á todo aquel que fornicando, de ti [se aparta].

28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.

Y en cuanto á mí, el acercarme á Dios es el bien: he puesto en el Señor Jehová mi esperanza, para contar todas tus obras.