< Žalmy 73 >

1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Resnično, Bog je dober do Izraela, torej tistim, ki so čistega srca.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
Toda kar se mene tiče, so moja stopala skoraj odšla, moji koraki so malodane spodrsnili.
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
Kajti bil sem nevoščljiv nad nespametnimi, ko sem videl uspevanje zlobnih.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
Kajti v njihovi smrti ni vezi, vendar je njihova moč trdna.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
Niso v stiski, kakor drugi ljudje niti niso trpinčeni kakor drugi ljudje.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Zato jih ošabnost obdaja naokoli kakor veriga, nasilje jih pokriva kakor obleka.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Njihove oči izstopajo z mastnostjo. Imajo več, kot si lahko želi srce.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Izprijeni so in glede zatiranja govorijo zlobno, govorijo vzvišeno.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
Svoja usta postavljajo zoper nebesa in njihov jezik hodi po zemlji.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Zato se njegovo ljudstvo vrača sèm in iztisnjene so jim polne čaše vode.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
Pravijo: »Kako Bog ve? In ali je znanje v Najvišjem?«
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Glej, to so brezbožni, ki uspevajo v svetu, povečujejo se v bogastvih.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Resnično sem zaman očistil svoje srce in svoje roke umil v nedolžnosti.
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
Kajti ves dan sem bil trpinčen in kaznovan vsako jutro.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
Če rečem: »Govoril bom na ta način, « glej, bi se pregrešil zoper rod tvojih otrok.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
Ko sem premišljeval, da to spoznam, je bilo zame preveč boleče,
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
dokler nisem odšel v Božje svetišče, potem sem razumel njihov konec.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Zagotovo si jih postavil na spolzke kraje, podiraš jih v uničenje.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Kako so v hipu privedeni v opustošenje! Popolnoma so použiti s strahotami.
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Kakor sanje, ko se nekdo zbudi; tako boš, oh Gospod, ko se zbudiš, preziral njihovo podobo.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Tako je bilo moje srce užaloščeno in v svoji notranjosti sem bil zboden.
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
Tako nespameten sem bil in neveden. Pred teboj sem bil kakor žival.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Kljub temu sem nenehno s teboj. Prijel si me za mojo desnico.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Usmerjal me boš s svojim nasvetom in potem me sprejmi v slavo.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Koga imam v nebesih razen tebe? In nikogar ni na zemlji, ki si ga želim poleg tebe.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Moje meso in moje srce odpovedujeta, toda Bog je moč mojega srca in moj delež na veke.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Kajti glej, tisti, ki so daleč od tebe, se bodo pogubili. Uničil si vse tiste, ki z vlačuganjem gredo od tebe.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Toda zame je dobro, da se približam Bogu. Svoje trdno upanje sem položil v Gospoda Boga, da bom lahko oznanjal vsa tvoja dela.

< Žalmy 73 >