Žalmy 73
1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Salmo de Asafe: Sim, certamente Deus [é] bom para Israel, para os limpos de coração.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
Eu porém, quase que meus pés se desviaram; quase nada [faltou] para meus passos escorregarem.
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
Porque eu tinha inveja dos arrogantes, quando via a prosperidade dos perversos.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
Porque não há problemas para eles até sua morte, e o vigor deles continua firme.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
Não são tão oprimidos como o homem comum, nem são afligidos como os outros homens;
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Por isso eles são rodeados de arrogância como um colar; estão cobertos de violência como [se fosse] um vestido.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Seus olhos incham de gordura; são excessivos os desejos do coração deles.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Eles são escarnecedores e oprimem falando mal e falando arrogantemente.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
Elevam suas bocas ao céu, e suas línguas andam na terra.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Por isso seu povo volta para cá, e as águas lhes são espremidas por completo.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
E dizem: Como Deus saberia? Será que o Altíssimo tem conhecimento [disto]?
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Eis que estes [são] perversos, sempre estão confortáveis e aumentam seus bens.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
[Cheguei a pensar]: Certamente purifiquei meu coração e lavei minhas mãos na inocência inutilmente,
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
Porque sou afligido o dia todo, e castigado toda manhã.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
Se eu tivesse dito [isto], eu falaria dessa maneira; eis que teria decepcionado a geração de teus filhos.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
Quando tentei entender, isto me pareceu trabalhoso.
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
Até que entrei nos santuários de Deus, [e] entendi o fim de tais pessoas.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Certamente tu os fazes escorregarem, [e] os lança em assolações.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Como eles foram assolados tão repentinamente! Eles se acabaram, [e] se consumiram de medo.
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Como o sonho depois de acordar, ó Senhor, quando tu acordares desprezarás a aparência deles;
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Porque meu coração tem se amargurado, e meus rins têm sentido dolorosas picadas.
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
Então me comportei como tolo, e nada sabia; tornei-me como um animal para contigo.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Porém [agora estarei] continuamente contigo; tu tens segurado minha mão direita.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Tu me guiarás com teu conselho, e depois me receberás [em] glória.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
A quem tenho no céu [além de ti]? E [quando estou] contigo, nada há na terra que eu deseje.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Minha carne e meu coração desfalecem; [porém] Deus [será] a rocha do meu coração e minha porção para sempre.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Porque eis que os que ficaram longe de ti perecerão; tu destróis todo infiel a ti.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Mas [quanto] a mim, bom me é me aproximar de Deus; ponho minha confiança no Senhor DEUS, para que eu conte todas as tuas obras.
