< Žalmy 73 >

1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Toe soaen’ Añahare t’Israele naho o malio añ’arofoo.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
Aa naho izaho, didý tsy ho nipolatitse o tombokoo; ho nidorasitse o liakoo.
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
Ie nitsikirike o mpievoñevoñeo, naho nitreako ty havokara’ o lo-tserekeo,
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
Ie tsy manaintaiñe te mihomake, jangañe ka ty sandri’ iareo.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
Tsy ampoheke manahake ondatio; mbore tsy tokoen-draha manahake ondaty ila’eo.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Aa le miravake fiebotseborañe am-bozo’eo; manaroñ’ iareo hoe sikiñe o hasiahañe mandoviakeo.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Mampiboti­ritse o fihaino’eo ty solike, etsake naho tampe-­draha-irieñe ty tro’e.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Manivetive iereo, mikinia famorekekeañ’ an-karatiañe.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
Fa najado’ iareo hiatreatre o likerañeo o falie’ iareoo, mikariokariok’ an-tane atoy o famele’ iareoo.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Aa le mimpoly atoy ondati’eo, naho genohe’ iereo i rano era’ey.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
Le hoe iereo: Aia te haharofoanan’ Añahare? mahilala hao i Andindimoneñey?
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Inay ie, o lo-tserekeo— ie mierañerañe manombo vara avao.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Toe tsy vente’e ty nañalioveko ty troko; naho nanasa tañañe an-kalio-tahiñe.
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
Nalovilovy lomoñandro iraho; vaho nililoveñe boa-maraiñe.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
Lehe ataoko te, zao ty ho volañeko; hete! tsy ho nahity amo tariran’ ana’oo.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
Fa ie nitsakoreako, haharendreke o raha zao, le nihamokorañe o masokoo,
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
Ampara’ te niziliheko an-toen’Añahare miavake ao; vaho nahaisake ty figadoña’ iareo.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Toe apo’o an-tane malama iereo; ampikorovohe’o mb’an-karotsahañe ao.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Hoke! akore ty fiantoa’ iareo anianike, Fa binotsa’ ty firevendreveñañe.
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Hoe nofy t’ie tsekake; ry Talè, ie mivañon-dRehe le ho heje’o vintañ’ iareo.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Fa nikokentrekokentreñe ty troko naho niteveke ty an-tsapavoako ao,
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
Akore ty hanèko naho ty habahimoako, hoe biby añatrefa’o eo.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Fe mpiama’o nainai’e iraho; rinambe’o ty tañako havana,
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Hiaoloa’o ami’ty fanoroa’o, vaho ho rambese’o mb’añ’engeñe mb’eo.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Ia ro ahiko an-dikerañe ao, naho tsy Ihe? le tsy amam-pisalalàko an-tane atoy naho tsy Ihe.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Milesa ty nofoko naho o ovakoo, fa i Andrianañahare ro haozaran- troko naho ty anjarako nainai’e.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Toe hihomake ze lavits’ Azo; songa aitoa’o ze miamboho ama’o hañarapiloa’e.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Fe soa ho ahy ty fañarineako aman’Añahare, fipalirako t’i Iehovà Talè, hataliliko iaby o tolon-draha’oo.

< Žalmy 73 >