Žalmy 73
1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
psalmus Asaph quam bonus Israhel Deus his qui recto sunt corde
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
mei autem paene moti sunt pedes paene effusi sunt gressus mei
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
quia zelavi super iniquis pacem peccatorum videns
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
quia non est respectus morti eorum et firmamentum in plaga eorum
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
in labore hominum non sunt et cum hominibus non flagellabuntur
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
ideo tenuit eos superbia operti sunt iniquitate et impietate sua
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
prodiet quasi ex adipe iniquitas eorum transierunt in affectum cordis
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
cogitaverunt et locuti sunt in nequitia iniquitatem in excelso locuti sunt
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
posuerunt in caelum os suum et lingua eorum transivit in terra
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
ideo convertetur populus meus hic et dies pleni invenientur in eis
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
et dixerunt quomodo scit Deus et si est scientia in Excelso
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
ecce ipsi peccatores et abundantes in saeculo obtinuerunt divitias
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
et dixi ergo sine causa iustificavi cor meum et lavi inter innocentes manus meas
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
et fui flagellatus tota die et castigatio mea in matutino
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
si dicebam narrabo sic ecce nationem filiorum tuorum reprobavi
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
et existimabam cognoscere hoc labor est ante me
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
donec intrem in sanctuarium Dei intellegam in novissimis eorum
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
verumtamen propter dolos posuisti eis deiecisti eos dum adlevarentur
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
quomodo facti sunt in desolationem subito defecerunt perierunt propter iniquitatem suam
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
velut somnium surgentium Domine in civitate tua imaginem ipsorum ad nihilum rediges
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
quia inflammatum est cor meum et renes mei commutati sunt
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
et ego ad nihilum redactus sum et nescivi
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
ut iumentum factus sum apud te et ego semper tecum
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
tenuisti manum dexteram meam et in voluntate tua deduxisti me et cum gloria suscepisti me
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
quid enim mihi est in caelo et a te quid volui super terram
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
defecit caro mea et cor meum Deus cordis mei et pars mea Deus in aeternum
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
quia ecce qui elongant se a te peribunt perdidisti omnem qui fornicatur abs te
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
mihi autem adherere Deo bonum est ponere in Domino Deo spem meam ut adnuntiem omnes praedicationes tuas in portis filiae Sion
