Žalmy 73

1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.

(아삽의 시) 하나님이 참으로 이스라엘 중 마음이 정결한 자에게 선을 행하시나

2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,

나는 거의 실족할 뻔 하였고 내 걸음이 미끄러질 뻔 하였으니

3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.

이는 내가 악인의 형통함을 보고 오만한 자를 질시하였음이로다

4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.

저희는 죽는 때에도 고통이 없고 그 힘이 건강하며

5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.

타인과 같은 고난이 없고 타인과 같은 재앙도 없나니

6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.

그러므로 교만이 저희 목걸이요 강포가 저희의 입는 옷이며

7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,

살찜으로 저희 눈이 솟아나며 저희 소득은 마음의 소원보다 지나며

8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.

저희는 능욕하며 악하게 압제하여 말하며 거만히 말하며

9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.

저희 입은 하늘에 두고 저희 혀는 땅에 두루 다니도다

10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,

그러므로 그 백성이 이리로 돌아와서 잔에 가득한 물을 다 마시며

11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?

말하기를 하나님이 어찌 알랴 지극히 높은 자에게 지식이 있으랴 하도다

12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.

볼지어다! 이들은 악인이라 항상 평안하고 재물은 더 하도다

13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.

내가 내 마음을 정히 하며 내 손을 씻어 무죄하다 한 것이 실로 헛되도다

14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

나는 종일 재앙을 당하며 아침마다 징책을 보았도다

15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.

내가 만일 스스로 이르기를 내가 이렇게 말하리라 하였더면 주의 아들들의 시대를 대하여 궤휼을 행하였으리이다

16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.

내가 어찌면 이를 알까 하여 생각한즉 내게 심히 곤란하더니

17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.

하나님의 성소에 들어갈 때에야 저희 결국을 내가 깨달았나이다

18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.

주께서 참으로 저희를 미끄러운 곳에 두시며 파멸에 던지시니

19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,

저희가 어찌 그리 졸지에 황폐되었는가 놀람으로 전멸하였나이다

20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.

주여, 사람이 깬 후에는 꿈을 무시함같이 주께서 깨신 후에 저희 형상을 멸시하시리이다

21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,

내 마음이 산란하며 내 심장이 찔렸나이다

22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.

내가 이같이 우매 무지하니 주의 앞에 짐승이오나

23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.

내가 항상 주와 함께하니 주께서 내 오른손을 붙드셨나이다

24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.

주의 교훈으로 나를 인도하시고 후에는 영광으로 나를 영접하시리니

25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.

하늘에서는 주 외에 누가 내게 있리요 땅에서는 주 밖에 나의 사모할 자 없나이다

26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.

내 육체와 마음은 쇠잔하나 하나님은 내 마음의 반석이시요 영원한 분깃이시라

27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.

대저 주를 멀리하는 자는 망하리니 음녀 같이 주를 떠난 자를 주께서 다 멸하셨나이다

28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.

하나님께 가까이 함이 내게 복이라 내가 주 여호와를 나의 피난처로 삼아 주의 모든 행사를 전파하리이다