Žalmy 73

1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.

Tamagerfa huno Anumzamo'a Israeli vahe'mokizmia knare hunezmanteno, zamagu'amo'ma agruma hu'nea vahe'mokizmia knarera hunezamante.

2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,

Hianagi nagiamo'a krarige'na traka hu'na masekate'noe. Nagiama renakeroana regaririna masekatoe.

3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.

Na'ankure zamavufaga rama nehaza vahera kanive renezmante'na, kefo avu'ava'ma nehaza vahe'mokzimi nomanizamo'ma knare zanke'ma hia zama nege'na, kenanunu hu'noe.

4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.

Na'ankure ana vahe'mokizmia zamavufagafina zamatazana omanege'za, kria e'ori hanaveti'za nemanize.

5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.

Mago'a vahe'mo'zama nehazaza hu'za hazenkefina uofrege, ruga'a vahe'mo'zama nehazaza hu'za knazampina unofraze.

6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.

E'ina hu'negu zamavufaga rama hu' zamo'a, zmanankempima nentaniza pasesugna nehigeno, vahe'ma hazenkema zamizamo'a kukena antanizankna hu'ne.

7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,

Ana vahe'mokizmi zamagu'amo'a hanavenetino tapari'nege'za kefo avu'ava zana huvava hu'za nevaze.

8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.

Zamagra kiza zokago kene kefo kege nehu'za, zamavufaga ra nehu'za vahe'ma zamazeri haviza hu kankuke nehakaze.

9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.

Zamagrama nanekema nehu'za monafima mani'naza vahera huhaviza hunezmante'za, zamagra mopa eri nafa'a hu nanekege nehaze.

10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,

Ana hazage'za zamagogogu nehazageno, antahintahi zmimo'a savri nehie. Ana nehu'za ana vahe'mokizmi nanekea tima nazaza hu'za nenaze.

11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?

Ana vahe'mo'za amanage nehaze, inankna huno Anumzamo'a keno antahinora hugahie? hu'za nehaze. Marerirfa Anumzamo'a amafima fore'ma nehia zana, keno antahinora osugahie hu'za nehaze.

12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.

Kefo avu'ava'ma nehaza vahera zamageho, knare nomani'za mani'nazageno fenozmimo'a ome ra huno nevie.

13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.

Nagra nagu'a kegava hugeno agru huno me'negena, kumira osu'noanki, e'i ana zama hu'noa zamo'a amnezankna hugahifi?

14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

Maka knafina hazenkefi nagra mani'na nevue, maka nanterana nazeri haviza hankena natagura hu'na nevue.

15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.

Nagra ama anazamofo nanekema vahetmima zamasamuresina, ha' vahe zamazampi vaheka'a zamavarente'naku nagra komoru huresine.

16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.

Hianagi inankna hu'za kefo avu'ava'ma nehaza vahe'mo'za, nomaniza zamifina knarera nehaze. Nagra antahi amara osu'na, tusi knazampi nemanue.

17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.

Ana'ma hute'na Anumzamoka mono nompima ufre'na, kefo avu'ava'ma nehaza vahe'mofonte'ma henkama efore'ma hania zana ke'na antahi'na hue.

18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.

Tamagerfa hunka Anumzamoka krari'nenia kampi zamavarentege'za rekrari'za zavapi urami'za hazenke eriho.

19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,

Zamagra ame hu'za hazenkea eri'za haviza nehanageno, korozamo zamahe frigahie.

20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.

Vahe'mo'ma ava'nama keteno nanterama otigeno, ana ava'namo'ma fanenema hiankna hunka Anumzamoka zamazeri fanenema hugahane!

21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,

Ana zama ke'na antahi'nama nehugeno'a, musezanimo'a omanegeno narimpa aka nehegeno, tumo'nimo'a natagri'ne.

22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.

Nagra ana zana anira osu'noanki, neginagi hu'na antahintahi'a omne afi zaga kafagna kagri kavurera hu'noe.

23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.

Hianagi nagra katre'na ovu maka knafina kagrane mani'nogenka, tamaga kaziga nazante nazeri'nane.

24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.

Ana nehunka knare antahintahi naminka, nazeri fatgo nehanankinka, henka navrenka masanentake kumapina vugahane.

25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.

Monafina nagri vahera omani'neanki, kagrake'za mani'nane. Hagi mopafina mago zankura navesi ontegahuanki, kagrike'za navesi kantegahue.

26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.

Nagu'amo'ene navufgamo'enena zaferina omne amne huno navresra nehianagi Anumzamoke'za nagu'amofona nazeri hankavenetiankino, nagri Anumza Agra mani vava nehie.

27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.

Kagri'ma katre'za afetema nemaniza vahe'mo'za fanane hugahaze. Na'ankure kamefi'ma hugamiza vahera zamazeri haviza nehane.

28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.

Hianagi nagrama Anumzamofo tvaonte'ma nemanua zamo'a knare nehie. Ra Anumzamo'a nagri Anumza mani'neno, nagu vazi kuma mani'neankina, knare'ma huno mareri agatere avu'ava zama'agura huama hugahue.