Žalmy 73
1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Salmo di Asaf CERTAMENTE Iddio [è] buono ad Israele, A [quelli che son] puri di cuore.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
Ora, quant'è a me, quasi che incapparono i miei piedi; Come nulla [mancò] che i miei passi non isdrucciolassero.
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
Perciocchè io portava invidia agl'insensati, Veggendo la prosperità degli empi.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
Perciocchè non [vi sono] alcuni legami alla lor morte; E la lor forza [è] prosperosa.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
[Quando] gli [altri] uomini [sono] in travagli, essi non [vi son] punto; E non ricevono battiture col rimanente degli uomini.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Perciò, la superbia li cinge a giusa di collana; La violenza li involge [come] un vestimento.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Gli occhi escono loro fuori per lo grasso; Avanzano le immaginazioni del cuor [loro].
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Son dissoluti, e per malizia ragionano di oppressare; Parlano da alto.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
Mettono la lor bocca dentro al cielo, E la lor lingua passeggia per la terra.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Perciò, il popolo di Dio riviene a questo, [Veggendo che] l'acqua gli è spremuta a bere a pien [calice],
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
E dice: Come [può essere che] Iddio sappia [ogni cosa], E che vi sia conoscimento nell'Altissimo?
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Ecco, costoro [son] empi, e pur godono pace e tranquillità in perpetuo; Ed accrescono le [lor] facoltà.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Indarno [adunque] in vero ho nettato il mio cuore, Ed ho lavate le mie mani nell'innocenza.
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
Poichè son battuto tuttodì, Ed ogni mattina il mio gastigamento [si rinnuova].
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
Se io dico: Io ragionerò così; Ecco, io son disleale inverso la generazione de' tuoi figliuoli.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
Io ho adunque pensato di [volere] intender questo; Ma [la cosa] mi è parsa molto molesta.
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
Infino a tanto che sono entrato ne' santuari di Dio; [Ed] ho considerato il fine di coloro.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Certo, tu li metti in isdruccioli; Tu li trabocchi in ruine.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Come sono eglino stati distrutti in un momento! [Come] son venuti meno, e sono stati consumati per casi spaventevoli!
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
[Son] come un sogno, dopo che [l'uomo] si è destato; O Signore, quando tu [ti] risveglierai, tu sprezzerai la lor vana apparenza.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Quando il mio cuore era inacerbito, Ed io era punto nelle reni;
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
Io [era] insensato, e non aveva conoscimento; Io era inverso te [simile] alle bestie.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Ma pure io sono stato del continuo teco; Tu mi hai preso per la man destra.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Tu mi condurrai per lo tuo consiglio, E poi mi riceverai [in] gloria;
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Chi [è] per me in cielo, [fuor che te?] Io non voglio [altri] che te in terra.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
La mia carne ed il mio cuore erano venuti meno: [Ma] Iddio [è] la rocca del mio cuore, e la mia parte in eterno.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Perciocchè, ecco, quelli che si allontanano da te periranno; Tu distruggerai ogni uomo che fornica[ndo si svia] da te.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Ma quant'è a me, egli mi [è] buono di accostarmi a Dio; Io ho posta nel Signore Iddio la mia confidanza, Per raccontar tutte le opere sue.
