< Žalmy 73 >

1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Mazmur Asaf. Sungguh baiklah Allah bagi umat-Nya, bagi orang yang berhati murni.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
Tetapi aku sudah bimbang, kepercayaanku hampir saja hilang,
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
sebab aku cemburu kepada orang congkak, ketika aku melihat keberuntungan orang jahat.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
Sebab mereka tidak menderita sakit, badan mereka kuat dan sehat.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
Mereka tidak menanggung susah, tidak ditimpa kemalangan seperti orang lain.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Karena itu mereka bersikap sombong, dan selalu bertindak dengan kekerasan.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Dari hati mereka tertumpah kejahatan; mereka sibuk dengan rencana-rencana jahat.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Mereka mengejek dan mengata-ngatai, dan dengan sombong mengancam akan menindas.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
Mereka menghujat Allah di surga, dan membual kepada orang-orang di bumi,
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
sehingga umat Allah pun berbalik kepada mereka, dan percaya kepada omongan mereka.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
Kata mereka, "Allah tidak tahu, Yang Mahatinggi tidak mengerti."
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Begitulah keadaan orang jahat; hidupnya tenang, hartanya terus bertambah.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Percuma saja aku menjaga hatiku bersih; tak ada gunanya aku menjauhi dosa.
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
Sebab sepanjang hari aku ditimpa kemalangan; setiap pagi aku disiksa.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
Sekiranya aku berkata begitu, aku mengkhianati angkatan anak-anakmu.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
Tetapi waktu aku berusaha untuk mengerti, hal itu terlalu sulit bagiku.
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
Akhirnya aku masuk ke Rumah TUHAN, lalu mengertilah aku kesudahan orang jahat.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Kautempatkan mereka di jalan yang licin, dan Kaubiarkan mereka jatuh binasa.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Dalam sekejap mata mereka hancur, amat dahsyatlah kesudahan mereka.
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Seperti mimpi yang menghilang di waktu pagi; ketika Engkau bangkit, ya TUHAN, mereka pun lenyap.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Ketika aku merasa kesal dan hatiku seperti tertusuk,
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
aku bodoh dan tidak mengerti, aku seperti binatang di hadapan-Mu.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Namun aku tetap di dekat-Mu, Engkau memegang tangan kananku.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Kaubimbing aku dengan nasihat, dan Kauterima aku dengan kehormatan kelak.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Siapa yang kumiliki di surga kecuali Engkau? Selain Engkau tak ada yang kuinginkan di bumi.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Sekalipun jiwa ragaku menjadi lemah, Engkaulah kekuatanku, ya Allah; Engkaulah segala yang kumiliki untuk selama-lamanya.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Orang yang meninggalkan Engkau akan celaka, Kaubinasakan orang yang tidak setia kepada-Mu.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Tetapi bagiku sungguh baiklah berada dekat Allah, TUHAN Allah kujadikan tempat perlindunganku, supaya aku dapat mewartakan segala perbuatan-Nya.

< Žalmy 73 >