< Žalmy 73 >

1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Psaume d'Asaph. Oui, Dieu est bon pour Israël, Pour ceux qui ont le coeur pur.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
Cependant, mes pieds ont failli broncher: Il s'en est fallu de peu que j'aie glissé!
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
En effet, j'ai porté envie aux orgueilleux, Quand j'ai vu la prospérité des méchants!
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
Car ils sont exempts de souffrance; Leur corps demeure vigoureux et robuste.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
Ils n'ont aucune part aux peines des mortels; Ils ne sont point frappés avec les autres humains.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
C'est pourquoi, ils se parent d'orgueil comme d'un collier; La violence les couvre comme un vêtement.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Ils sont bouffis de graisse, pleins d'iniquité, Et leur coeur déborde de mauvaises pensées.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Ils ricanent, ils se vantent méchamment de leurs violences; Leurs paroles sont hautaines.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
Leur bouche s'élève contre le ciel, Et leur langue sème la calomnie sur la terre.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Aussi attirent-ils à leur cause une foule de gens Qui boivent avidement leurs paroles,
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
Et qui disent: «Comment le Dieu fort pourrait-il savoir? Comment le Très-Haut connaîtrait-il?»
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Tels sont les méchants: Toujours heureux, ils amassent des richesses.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
C'est donc en vain que j'ai gardé mon coeur pur, Et que j'ai lavé mes mains dans l'innocence;
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
Car je suis frappé tous les jours, Et le châtiment tombe chaque matin sur moi.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
Si j'avais dit: «Je parlerai comme eux» — Alors, j'aurais été infidèle à la race de tes enfants.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
J'ai donc cherché à comprendre ces choses; Mais la tâche a été trop pénible pour moi,
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
Jusqu'au moment où je suis entré Dans les sanctuaires du Dieu fort, Et où j'ai fait attention à la fin de ces gens-là.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Oui, tu les mets sur un terrain glissant; Tu les fais tomber, et ils s'écroulent!
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Comme ils sont détruits en un moment. Enlevés et consumés par une destruction soudaine!
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Tel un songe, quand on s'éveille. Ainsi, Seigneur, quand tu te lèves, Tu les dissipes comme de vains fantômes.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Quand l'amertume remplissait mon coeur, Et que je me tourmentais en moi-même,
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
Alors j'étais sans raison et sans intelligence; J'étais à tes yeux comme un animal stupide.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Cependant, je resterai toujours avec toi: Tu m'as pris par la main droite.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Tu me guideras par ta sagesse. Et puis, tu m'introduiras dans la gloire.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Quel autre que toi ai-je au ciel? Sur la terre aussi, je ne prends plaisir qu'en toi.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Quand même ma chair et mon coeur seraient consumés, Dieu est le rocher de mon coeur, et mon partage pour toujours.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Oui, ceux qui s'éloignent de toi périront; Tu détruis tous ceux qui se détournent de toi.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Pour moi, m'approcher de Dieu, c'est mon bonheur; Je mets ma confiance dans le Seigneur, l'Éternel, Afin de raconter toutes ses oeuvres.

< Žalmy 73 >