< Žalmy 73 >

1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Cantique d'Asaph. Oui, Dieu est bon envers Israël, envers ceux qui ont un cœur pur.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
Cependant mon pied fut bien près de broncher; un rien eût déroulé mes pas;
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
car j'enviais les superbes: j'avais le bonheur des impies sous les yeux.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
Car ils sont exempts de douleurs jusqu'à leur mort, et leur corps est bien entretenu;
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
ils sont en dehors des peines des mortels, et comme les humains ils ne sont point frappés.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Aussi, comme un collier l'orgueil les entoure, et comme un habit la violence les revêt.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
L'embonpoint rend leurs yeux saillants, et les pensées de leur cœur se produisent.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Ils sont moqueurs, et parlent méchamment; de leur hauteur ils parlent d'opprimer;
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
de leur bouche ils affrontent le ciel même, et leur langue se démène sur la terre.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Aussi, c'est de ce côté que Son peuple se tourne; il veut aussi s'abreuver aux eaux abondantes,
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
et dit: « Comment Dieu prendrait-il connaissance, et le Tout-puissant aurait-Il la science? »
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Les voilà ces impies! et toujours tranquilles ils grossissent leurs trésors.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
C'est en pure perte que je gardai mon cœur net, et que je lavai mes mains dans l'innocence;
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
et je fus frappé tous les jours, et chaque matin je subis ma peine.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
Si je disais: Je veux parler ainsi, voici, je trahirais la race de tes enfants.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
Alors je réfléchis, pour me rendre compte de ces choses; c'était à mes yeux une tâche difficile,
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
jusqu'à ce que, pénétrant dans les sanctuaires de Dieu, je fis attention à la fin de ces hommes
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Tu ne les as placés que sur un sol glissant; tu les fait tomber, et ils sont en ruine.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Comme ils sont anéantis tout à coup, emportés et détruits par une chute soudaine!
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Tel un songe au réveil, ainsi, les réveillant, Seigneur, tu mets avec mépris leur fantôme à néant.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Quand mon cœur s'exaspérait, et que dans mes reins je sentais l'aiguillon,
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
alors j'étais stupide, et dans l'ignorance, j'étais disposé comme une brute envers toi.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Cependant je te demeurai toujours attaché; tu me pris par la main, par ma droite.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Par ta sagesse tu me conduiras, et enfin tu me recueilleras dans la gloire.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Qui ai-je dans les Cieux? Et auprès de toi je n'aime rien sur la terre.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Que mon cœur et ma chair soient consumés, le rocher de mon cœur et ma part, c'est Dieu, à jamais!
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Car voici, ceux qui te désertent, périssent; tu détruis tous ceux qui loin de toi vont se prostituer.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Mais pour moi, être près de Dieu, c'est mon bien. Je mets ma confiance dans le Seigneur, l'Éternel, afin de pouvoir raconter toutes tes œuvres.

< Žalmy 73 >