< Žalmy 73 >
1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Psaume d'Asaph. Quoi qu'il en soit, Dieu est bon à Israël, [savoir], à ceux qui sont nets de cœurs.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
Or quant à moi, mes pieds m'ont presque manqué, [et] il s'en est peu fallu que mes pas n'aient glissé.
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
Car j'ai porté envie aux insensés, en voyant la prospérité des méchants.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
Parce qu'il n'y a point d'angoisses en leur mort, mais leur force est en son entier.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
Ils ne sont point en travail avec les [autres] hommes, et ils ne sont point battus avec les [autres] hommes.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
C'est pourquoi l'orgueil les environne comme un collier, et un vêtement de violence les couvre.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Les yeux leur sortent dehors à force de graisse; ils surpassent les desseins de [leur] cœur.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Ils sont pernicieux, et parlent malicieusement d'opprimer; ils parlent comme placés sur un lieu élevé.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
Ils mettent leur bouche aux cieux, et leur langue parcourt la terre.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
C'est pourquoi son peuple en revient là, quand on lui fait sucer l'eau à plein [verre].
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
Et ils disent: comment le [Dieu] Fort connaîtrait-il, et y aurait-il de la connaissance au Souverain?
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Voilà, ceux-ci sont méchants, et étant à leur aise en ce monde, ils acquièrent de plus en plus des richesses.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Quoi qu'il en soit, c'est en vain que j'ai purifié mon cœur, et que j'ai lavé mes mains dans l'innocence.
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
Car j'ai été battu tous les jours, et mon châtiment revenait tous les matins.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
[Mais] quand j'ai dit: j'en parlerai ainsi; voilà, j'ai été infidèle à la génération de tes enfants.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
Toutefois j'ai tâché à connaître cela; mais cela m'a paru fort difficile.
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
Jusques à ce que je sois entré au sanctuaire du [Dieu] Fort, [et] que j'aie considéré la fin de telles gens.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Quoi qu'il en soit, tu les as mis en des lieux glissants, tu les fais tomber dans des précipices.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Comment ont-ils été ainsi détruits en un moment? sont-ils défaillis? ont-ils été consumés d'épouvantements?
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Ils sont comme un songe lorsqu'on s'est réveillé. Seigneur tu mettras en mépris leur ressemblance quand tu te réveilleras.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
[Or] quand mon cœur s'aigrissait, et que je me tourmentais en mes reins;
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
J'étais alors stupide, et je n'avais aucune connaissance; j'étais comme une brute en ta présence.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Je serai donc toujours avec toi; tu m'as pris par la main droite,
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Tu me conduiras par ton conseil, et puis tu me recevras dans la gloire.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Quel autre ai-je au Ciel? Or je n'ai pris plaisir sur la terre en rien qu'en toi seul.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Ma chair et mon cœur étaient consumés; mais Dieu est le rocher de mon cœur, et mon partage à toujours.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Car voilà, ceux qui s'éloignent de toi, périront; tu retrancheras tous ceux qui se détournent de toi.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Mais pour moi, approcher de Dieu est mon bien; j'ai mis toute mon espérance au Seigneur Eternel, afin que je raconte tous tes ouvrages.