Žalmy 73
1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
A psalm of Asaph. Yes, God is good to the upright, the Lord to the pure in heart.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
But my feet were almost gone, my steps had nearly slipped,
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
through envy of godless braggarts, when I saw how well they fared.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
For never a pang have they, their body is sound and sleek.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
They have no trouble like mortals, no share in human pain.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
So they wear their pride like a necklace, they put on the garment of wrong,
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
their eyes stand out with fatness, their heart swells with riotous fancies.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Their speech is mocking and evil, condescending and crooked their speech.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
They have set their mouth in the heavens, while their tongue struts about on the earth.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Small wonder that people resort to them, and drink deep draughts of their lore.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
“How does God know?” they say, “And has the Most High any knowledge?”
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
See! These are the godless, with wealth and ease ever increasing.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Yes, in vain have I kept my heart pure, and washed my hands in innocence;
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
for all the day long was I plagued not a morning but I was chastised.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
But to resolve to speak like they do would be treachery to your children.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
So I sought to understand it, but a wearisome task it seemed:
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
till I entered the holy world of God and saw clearly their destiny.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Yes, you set them on slippery places; down to destruction you hurl them.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
One moment and then what a horror of ruin! They are finished and ended in terrors.
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Like a dream, when one wakes, shall they be, whose phantoms the waker despises.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
So my bitterness of mind and the pain that stabbed my heart
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
show how dull I was and stupid just like a beast before you.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
But I am always with you, you have hold of my right hand.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
By a plan of yours you guide me and will afterward take me to glory.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Whom have I in the heavens but you? And on earth there is none I desire beside you.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Though flesh and heart waste away, yet God is the rock of my heart, yet God is my portion forever.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
For see! Those who are far from you must perish, you destroy all who are false to you.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
But I am happy when close to God; the Lord my God I have made my refuge, that I may recount all the things you have done.
