Žalmy 73
1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
A psalm for Asaph. How good is God to Israel, to them that are of a right heart!
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
But my feet were almost moved; my steps had well nigh slipped.
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
Because I had a zeal on occasion of the wicked, seeing the prosperity of sinners.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
For there is no regard to their death, nor is there strength in their stripes.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
They are not in the labour of men: neither shall they be scourged like other men.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Therefore pride hath held them fast: they are covered with their iniquity and their wickedness.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Their iniquity hath come forth, as it were from fatness: they have passed into the affection of the heart.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
They have thought and spoken wickedness: they have spoken iniquity on high.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
They have set their mouth against heaven: and their tongue hath passed through the earth.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Therefore will my people return here and full days shall be found in them.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
And they said: How doth God know? and is there knowledge in the most High?
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Behold these are sinners; and yet abounding in the world they have obtained riches.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
And I said: Then have I in vain justified my heart, and washed my hands among the innocent.
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
And I have been scourged all the day; and my chastisement hath been in the mornings.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
If I said: I will speak thus; behold I should condemn the generation of thy children.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
I studied that I might know this thing, it is a labour in my sight:
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
Until I go into the sanctuary of God, and understand concerning their last ends.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
But indeed for deceits thou hast put it to them: when they were lifted up thou hast cast them down.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
How are they brought to desolation? they have suddenly ceased to be: they have perished by reason of their iniquity.
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
As the dream of them that awake, O Lord; so in thy city thou shalt bring their image to nothing.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
For my heart hath been inflamed, and my reins have been changed:
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
And I am brought to nothing, and I knew not.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
I am become as a beast before thee: and I am always with thee.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Thou hast held me by my right hand; and by thy will thou hast conducted me, and with thy glory thou hast received me.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
For what have I in heaven? and besides thee what do I desire upon earth?
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
For thee my flesh and my heart hath fainted away: thou art the God of my heart, and the God that is my portion for ever.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
For behold they that go far from thee shall perish: thou hast destroyed all them that are disloyal to thee.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
But it is good for me to adhere to my God, to put my hope in the Lord God: That I may declare all thy praises, in the gates of the daughter of Sion.
