< Žalmy 73 >

1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Surely God is good to Israel, to such as are pure in heart.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
But as for me, my feet were almost gone. My steps had well nigh slipped.
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
For I was envious of the arrogant when I saw the prosperity of the wicked.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
For there are no pangs in their death, but their strength is firm.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
They are not in trouble as other men, nor are they plagued like other men.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Therefore pride is as a chain around their neck. Violence covers them as a garment.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Their eyes stand out with fatness. They have more than heart could wish.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
They scoff, and in wickedness utter oppression. They speak loftily.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
They have set their mouth in the heavens, and their tongue walks through the earth.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Therefore his people return here, and waters of a full cup are drained by them.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
And they say, How does God know? And is there knowledge in the Most High?
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Behold, these are the wicked, and those who always prosper. They have possessed wealth.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Surely in vain I have cleansed my heart, and washed my hands in innocence,
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
for all the day long I have been plagued, and chastened every morning.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
If I had said, I will speak thus, behold, I would have dealt treacherously with the generation of thy sons.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
When I thought how I might understand this, it was too painful for me,
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
until I went into the sanctuary of God, and considered their latter end.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Surely thou set them in slippery places. Thou cast them down to destruction.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
How they have become a desolation in a moment! They are utterly consumed with terrors.
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
As a dream from awakening, O Lord, when thou waken, thou will despise their form.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
For my soul was grieved, and I was pricked in my heart.
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
So I was brutish, and ignorant. I was a beast before thee.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Nevertheless I am continually with thee. Thou have held my right hand.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Thou will guide me with thy counsel, and afterward receive me to glory.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Whom have I in heaven? And there is none upon earth that I desire besides thee.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
My flesh and my heart fails, but God is the strength of my heart and my portion forever.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
For, lo, those who are far from thee shall perish. Thou have destroyed all those who go a whoring from thee.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
But it is good for me to draw near to God. I have made the lord Jehovah my refuge, that I may tell of all thy works.

< Žalmy 73 >